Éra "Bug Maců" je tu
Možná už jíte červy, jen o tom ještě nevíte

Budeme nuceni jíst v blízké budoucnosti pavouky, larvy, cvrčky a další plazivou žoužel? S ohledem na sílící demografické tlaky možná budeme čelit této otázce dříve než později, napsal francouzský list Les Echos.

"S dvaceti miliardami krav, což je dvojnásobek počtu z osmdesátých let minulého století, svět dosáhl svého maximálního počtu těchto přežvýkavců. Posouváme se k potřebě jiných zdrojů proteinů," vysvětlil Bruno Parmentier, ředitel Školy zemědělských studií ve francouzském městě Angers.

Z 20 aminokyselin, které tvoří bílkoviny, osm lidský organismus nedokáže vyprodukovat, musí si je tudíž zajistit prostřednictvím stravy. Aminokyseliny nejsou nutné jen pro tvorbu svalů; poskytují také pět až sedm gramů dusíku, které tělo denně potřebuje, aby si vytvořilo vlastní proteiny a nukleové kyseliny. Když organismus nedostane svou denní dávku, jak je běžné v Africe a na indickém subkontinentu, tělo začíná hubnout, svaly mizí, imunitní systém slábne a sílí únava. U dětí to vede k zakrslému růstu.

Ve světě rostlin se dá najít zajímavá škála proteinů. Ale ani sója, která má blízko k masu pokud jde o výživové hodnoty, ani zelenina či oleje nebudou nikdy schopné zajistit naše denní potřeby, uvádějí odborníci na výživu. Proteiny z hmyzu naopak poskytují řadu aminokyselin, které naše těla potřebují. Primitivní etnické skupiny tohle velmi dobře vědí. Nejméně tři tisíce etnických skupin konzumují pravidelně hmyz, především brouky, larvy a kukly, cvrčky a luční kobylky.

V jižní Africe představuje hmyz deset procent příjmu živočišných proteinů místních obyvatel. Příslušníci kmene Pedi považují červa známého jako mopane (Gonombrasia belina) za skvělé jídlo, lepší než hovězí. Na ostrově Réunion je oblíbeným jídlem druh vosy, která se buď smaží, nebo vaří v kořeněné omáčce z pálivé papriky, zázvoru a rajčatové šťávy. V Japonsku se servírují sršni zbavení vnitřností například jako fondue. Celkem dvě miliardy lidí na světě konzumují hmyz pravidelně.

A přestože lidé na Západě nemají pro hmyz srovnatelný apetit, i tak ho nevědomky snědí ročně zhruba půl kila - v ovoci či džemech nebo v podobě karmínového barviva používaného v potravinářství.

"Otázka nezní, zda bychom měli konzumovat hmyz, ale kdy," říká entomolog Marcel Dicke z univerzity v Nizozemsku. Tohle byla vždy vývojová konstanta v historii světa - jak země bohatly, začaly být víc "masožravé".

"Pokud Čína a Indie budou následovat stejný vzorec, pak přijde den, kdy Big Mac bude luxusním produktem," říká. Pokud se tak stane, pak by mohl být velmi užitečný "Bug Mac" - tedy broučí hamburger. Hmyz obsahuje víc bílkovin než maso (například cvrčci 65 procent plus minerální látky a vitamíny A, B a C). Hmyz je nízkotučný, je ho spousta, nepřispívá ke globálnímu oteplování a spotřebuje šestkrát až desetkrát méně krmiva než hovězí dobytek.

"Jiné zdroje bílkovin jednoduše nemohou s hmyzem soupeřit," říká Bruno Parmentier. Ryby? "Lidstvo dál drancuje své rybí rezervy, aby uspokojilo poptávku. Pokud budeme dál používat tři až pět kilo malých rybek, abychom vyprodukovali kilo lososa, pak vyčistíme celý Tichý oceán," tvrdí. Alternativou může být chov kaprů, kteří jsou býložraví. Problém je, že kapří maso mívá tendenci být cítit bahnem a je plné kostí.

Krevety jsou také vhodné pro hromadnou produkci a obsahují dvakrát víc bílkovin než bílá masa. Trh zaznamenal nárůst o 300 procent v počtu lidí, kteří za poslední desetiletí začali jíst krevety. Ale průmysl specializující se na jejich chov je obviňován ze znečišťování pitné vody, okolní půdy i oceánů. Samotné vietnamské farmy produkují sedm milionů tun toxických odpadů ročně.

A pokud jde o sóju jako rostlinný zdroj bílkovin, pro sójová pole je stále míň dostupné půdy. Tím zbývá prostor jen pro hmyz, z nějž je za jedlý považováno 1200 druhů. "Většina má oříškovou příchuť," řekl Cedric Auriol, který právě nedaleko Toulouse zahájil provoz první francouzské hmyzí farmy.

Hmyz chutná jako lískové oříšky, obilniny a dokonce i jako krevety. "Navzdory tomu v naší společnosti prakticky nikdo hmyz konzumuje," lituje Berangere Boismainová, jejíž projekt nazvaný Hmyz: kravičky zítřka na škole designu v Nantes čeří nejen vody gastronomie. "V nových obalech bychom měli být schopni nabídnout broučí proteiny jako náhražku masa," tvrdí. A do jídelníčku navrhuje například zeleninové kebaby s hmyzí moučkou, sarančata v těstíčku, slaný koláč z moučných červů či čokoládovou pěnu s larvičkami.

Ještě máte hlad?