Nastal čas na příměří, řekla Kamala Harrisová premiérovi Netanjahuovi

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová naléhala na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby Izrael kvůli humanitární situaci v Pásmu Gazy uzavřel příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Harrisová po schůzce s Netanjahuem podle tiskových agentur řekla, že premiérovi vyjádřila své hluboké znepokojení ohledně civilních obětí války, kterou Izrael vede desátý měsíc v Pásmu Gazy. Izraelská operace následovala po útoku ozbrojenců Hamásu na Izrael.

"Izrael má právo se bránit. Ale záleží na tom, jak to dělá," řekla Harrisová po schůzce novinářům. Uvedla, že premiérovi vyjádřila své vážné obavy ohledně rozsahu lidského utrpení v Gaze a také mu dala jasně najevo své vážné znepokojení nad tamní zoufalou humanitární situací. "Tváří tvář těmto tragédiím nemůžeme odvrátit zrak, nemůžeme si dovolit být nevšímaví k utrpení. Nebudu mlčet," řekla Harrisová. "Nastal čas, aby byla uzavřena dohoda (o příměří)," uvedla podle agentury AFP po jednání s izraelským premiérem.

Návštěvu provázely protesty propalestinských aktivistů. Harrisová podle agentury AP odsoudila násilnosti a také projevy oslavující Hamás.

Rozhovory byly pozorně sledovány i jako náznak toho, jak by se americká politika vůči Izraeli mohla změnit, pokud se Harrisová stane americkou prezidentkou, poznamenala agentura Reuters. Dodala, že ostré výroky Harrisové naznačily, jaký by mohl být posun jejího postoje k Netanjahuovi oproti přístupu prezidenta Joea Bidena. Tito politici spolu jednali o několik hodin dříve. Později se Biden a Netanjahu sešli s příbuznými rukojmích, které Hamás zadržuje v Pásmu Gazy.

Nejmenovaný izraelský činitel řekl listu The Times of Israel řekl, že to, že Harrisová veřejně zdůrazňuje "zoufalé humanitární podmínky" panující v Pásmu Gazy a potřebu ukončit válku, poškozuje vyjednávání o propuštění izraelských rukojmí. O humanitární situaci na palestinském území Netanjahu s Harrisovou při jejich setkání mluvil. Poskytl jí podrobný přehled o tom, jaká tam skutečně je situace a vyvrátil její tvrzení ohledně akutního nedostatku potravin, strádání civilistů a vysokých počtech nevinných obětí, uvedl také činitel. Takový přístup, jako zaujala Harrisová, podle něho povede k tomu, že Hamás přitvrdí své požadavky. "Doufám, že to nebude znamenat krok zpět, protože jsme udělali velký pokrok," dodal.

V reakci na tyto výhrady jeden z poradců Harrisové řekl, že "neví, o čem to (Izraelci) mluví". Řekl, že Biden i Harrisová hovořili na soukromých schůzkách s Netanjahuem o tom samém: že je čas dosáhnout dohody o příměří a o rukojmích. "A o tom viceprezidentka mluvila," řekl její poradce.

Harrisová Netanjahuovi také dala najevo své znepokojení ohledně "jednání, které porušuje stabilitu a bezpečnost na Západním břehu Jordánu, včetně násilnosti ze strany extremistických (židovských) osadníků a rozšiřování osad", uvádí se v prohlášení viceprezidentčiny kanceláře vydaném po schůzce s izraelským premiérem.

Biden se s Netanjahuem setkal osobně poprvé od své návštěvy Izraele, kam přiletěl krátce po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás z loňského 7. října, při kterém v Izraeli palestinští ozbrojenci pozabíjeli 1200 lidí a dalších asi 250 unesli.

Minulou neděli jedenaosmdesátiletý Biden pod tlakem kolegů z Demokratické strany odstoupil z prezidentského klání a podpořil Harrisovou, aby ji demokraté nominovali jako kandidátku na nejvyšší funkci v letošních volbách.

V reakci na teroristický útok Hamásu ze 7. října zahájil Izrael vojenskou operaci v Pásmu Gazy, aby zničil Hamás. Ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem uvádí, že izraelská operace připravila o život více než 39.000 lidí. Tato bilance nerozlišuje mezi příslušníky Hamásu a palestinskými civilisty. Premiér Netanjahu opakovaně tvrdí, že izraelští vojáci útočí pouze na teroristy z Hamásu, nikoli civilisty.