Německo v reakci na popravu svého občana uzavře íránské generální konzuláty

Německo v reakci na popravu odpůrce íránské vlády Jamshida Sharmahda rozhodlo o uzavření všech tří íránských generálních konzulátů v zemi. Na tiskové konferenci to dnes oznámila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Sharmahd měl německé i íránské občanství, o jeho popravě informoval Teherán v pondělí.

Írán na podle něj "nespravedlivé" rozhodnutí o uzavření konzulátů reagoval tím, že si na protest předvolal německého chargé d'affaires, informovala dnes podle agentury Reuters íránská státní média.

Íránské velvyslanectví v Berlíně zůstane otevřené, opatření se týká generálních konzulátů ve Frankfurtu nad Mohanem, Hamburku a Mnichově. Dotkne se podle ministerstva zahraničí 32 íránských konzulárních úředníků, kteří přijdou o právo pobývat v Německu a budou muset zemi opustit, pokud nemají rovněž německé občanství.

Na údajně "nespravedlivé" rozhodnutí o uzavření konzulátů reagovalo íránské ministerstvo zahraničí předvoláním německého chargé d'affaires, aby mu tlumočilo "silný protest" Teheránu. Ministerstvo v komuniké odmítlo údajně "iracionální rozhodnutí", které podle něj "nelze ospravedlnit"

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí podle agentury AFP odmítl kritiku ze strany Berlína. "Žádný terorista nemá v Íránu výhodu beztrestnosti. I když je podporován Německem," prohlásil šéf íránské diplomacie.

V Německu žije asi 300.000 íránských občanů, postarat se o ně v případě potřeby nyní bude muset velvyslanectví v Berlíně. Velvyslance v současnosti Írán na ambasádě nemá - ten dosavadní v rámci pravidelného střídání Německo opustil, jeho nástupce zatím nepřicestoval. Podle DPA je krajně nepravděpodobné, že by Teherán nyní nového velvyslance do Berlína poslal.

Baerbocková na tiskové konferenci v New Yorku řekla, že vztahy Německa a Íránu klesly na nové dno. Režim islámské republiky podle ní zná jen vydírání, hrozby a násilí. "Víme ale, že existuje i jiný Írán," dodala zjevně s odkazem na opoziční síly v zemi i exilu.

Podle agentury DPA je reakce na Sharmahdovu popravu tvrdší, než se očekávalo. Německá vláda k tomuto kroku naposledy přistoupila v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, kdy nechala uzavřít čtyři z pěti ruských generálních konzulátů. Opatření přitom přijala teprve 15 měsíců po invazi, a to v květnu loňského roku.

Sharmahd čelil obvinění z vedení monarchistické organizace Tondar, která je podle íránského režimu zodpovědná za atentát z roku 2008, při němž zemřelo nejméně 14 lidí. Skupina podle Teheránu plánovala další útoky v Íránu. Zatčení Sharmahda "během složité operace" ohlásily íránské úřady v roce 2020. Íránské tajné služby muže zřejmě unesly v Dubaji. K trestu smrti byl odsouzen na jaře loňského roku. Jeho příbuzní a známí i organizace hájící lidská práva odmítali obvinění, která proti němu Írán vznesl. V pondělí Teherán oznámil, že opozičníka popravil.

V Německu to vyvolalo ostrou reakci. Kancléř Olaf Scholz to označil za skandál, předseda opoziční konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz vyzval, aby se vláda zasadila o zpřísnění protiíránských sankcí EU. Baerbocková označila popravu za vraždu, která znovu ukazuje, jak nelidský režim vládne v Teheránu. Německý velvyslanec v Íránu Markus Potzel byl povolán do vlasti na konzultace.

Organizace Tondar, neboli Královské shromáždění Íránu, jejímž byl Sharmahd členem, sídlí v Los Angeles a usiluje o obnovení monarchie, kterou svrhla v Íránu v roce 1979 islámská revoluce. Organizace provozuje opoziční exilové rozhlasové a televizní stanice.