Evropská mise v Kosovu spolyká miliardy

Nezávislost Kosova nebude pro Evropskou unii žádný levný špás (ostatně na konto odtrženecké provincie přispívají členové unie nemalé sumy už devět let). Na prvních šestnáct měsíců mise EUlex už Brusel vyhradil 205 milionů eur, v přepočtu pět a půl miliardy korun. To je ale teprve začátek.

FOTOGALERII SI PROHLÉDNĚTE ZDE Kosovští Albánci slaví nezávislost

Kosovo je už od své jednostranné proklamace nezávislosti na Srbsku v podstatě insolventní a neobejde se bez nejrůznějších forem zahraniční pomoci. Zatím těžko odhadnutelné jsou i sumy, které spolyká nová forma evropské správy v Kosovu. Může totiž  z různých důvodů nabobtnat do monstrózních rozměrů.

Dosavadní mezinárodní protektoři (na základě rezoluce OSN z roku 1999) se mění v jakési poradce a pomocníky, nicméně se značnými pravomocemi včetně práva veta. Kosovští Albánci se stavějí k misi vedené EU v zásadě kladně, spatřují v ní i první krok na cestě integrace do mezinárodního společenství. Ve vládě v Prištině se už nicméně začínají ozývat první hlasy, i když zatím jen tiše, kritizující omezení vlastní suverenity.

Mise EU má stát na třech pilířích

První pilíř tvoří politicky vedoucí úřad ICO/EUSR. Pod tuto mírně krkolomnou zkratkou se skrývá dlouhý název International Civilian Office/European Union Special Representative. Slovo „international" je v tomto případě trochu zavádějící, neboť označuje ani ne tak na mezinárodní jako spíše transatlantickou strukturu úřadu. Místo jejího vicešéfa totiž obsadí USA.

V čele IOC/EUSR však usedá Evropan, nizozemský diplomat Pieter Feith (63). Tento expert na krizový management, dlouholetý poradce šéfdiplomata EU Javiera Solany, povede v Kosovu úřad s 275 pracovníky.

Druhý pilíř mise sestává z operační jednotky EUlex s 1800 až 1900 příslušníky. V případě potřeby lze jejich počet navýšit o čtyři stovky. EUlex tvoří hlavně policisté, celníci a právní poradci - všichni z evropských zemí. Mají aktivně pomáhat při výstavbě nového státu.

Třetím pilířem je kontaktní kancelář s Komisí EU v Bruselu, v níž usedne osmdesát úředníků. Jejich stěžejním úkolem je plánování a prosazování dlouhodobých reforem.

Nevznikne drahé byrokratické monstrum?

Jak budou všechny tři pilíře spolupracovat, zůstává zatím do jisté míry otevřené. Zkušenosti podobných struktur jinde ve světě, v případě EU v Bosně a Hercegovině, však ukazují, že mezi nimi mohou vzniknout vážné třenice. Každý pilíř může začít žít vlastním životem a hájit především vlastní zájmy.

S tím souvisejí i obavy, že z unijní mise by se mohlo postupně vyvinout stále dražší byrokratické monstrum. A ne že zůstane jen štíhlou administrací, o níž se hovoří nyní.

Bruselská mise má mít prvořadě poradní funkci. Holanďan Feith bude bdít i nad prosazováním takzvaného Ahtisaariho plánu, jehož ústřední částí jsou práva menšin v Kosovu, hlavně Srbů. Jak ale bude EU v tomto ohledu postupovat, není příliš jasné. Sami Srbové v Kosovu totiž misi Evropské unie odmítají.

Zvláštní unijní vyslanec Feith může ve své „poradenské" funkci ukázat kosovské vládě zuby. Mezi jiným má pravomoc rušit rozhodnutí kabinetu v Prištině, iniciovat vyšetřování korupce či organizované kriminality a dokonce sesazovat vysoké kosovské úředníky.

Polovina z 1800 míst vypsaných na kosovskou misi EU je už obsazena, především Italy a Němci. Jak už bylo řečeno v úvodu, na jejich nájmy, diety, rizikové příplatky anebo tlumočníky už Brusel v první fázi vyhradil 205 milionů eur. Základ svého platu však členové mise pobírají od vysílající země. Suma 205 milionů je jen začátek.

Zatím není jasné, zda v nezávislém Kosovu zůstane déle než tři plánované měsíce i malý kontingent mise OSN. Budoucnost mise OBSE (Organizace pro spolupráci a bezpečnost v Evropě) je kvůli odmítavému postoji Moskvy nejistá. Nezměněný a současně nezpochybnitelný zůstává status jednotek KFOR.

Foto: Jan Schejbal, Reuter a archiv