Je samostatné Kosovo legální? Soudci a chytrá horákyně
01.12.2009 14:40 Analýza
Před Mezinárodním soudním dvorem OSN (ICJ) v nizozemském Haagu dnes začalo slyšení k posouzení legálnosti jednostranného odtržení Kosova od Srbska v roce 2008. Už předem je však zřejmé, že na spornou otázku nebudou moci soudci odpovědět jednoznačným ANO či NE.
Soud jedná z podnětu Srbska, které před tímto tribunálem zpochybnilo vyhlášení nezávislosti Kosova. Slyšení má trvat do 11. prosince, vynesení rozsudku se očekává nejpozději do konce první poloviny příštího roku.
Že se ICJ vůbec zabývá otázkou Kosova, je velkým úspěchem bělehradské diplomacie v čele s ministrem Vukem Jeremičem. Díky celosvětovému lobbingu se Srbům podařilo, že Valné shromáždění OSN letos v říjnu schválilo jejich požadavek, aby ICJ prošetřil, zda se jednostranné odtržení Kosova uskutečnilo legálně. Jednání se mohou účastnit členské státy OSN a Kosovo.
„Očekáváme, že bude uplatněno mezinárodní právo," řekl srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić po příjezdu k soudu. "Máme důvěru v mezinárodní právo," dodal.
ČLÁNKY O NEZÁVISLÉM KOSOVU NAJDETE ZDE
V rámci veřejného slyšení vystoupí v Haagu se svými argumenty pro a proti zástupci tří desítek států, z toho všech pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN.
Po 11. prosinci se 15 soudců stáhne k debatě o vyslovených argumentech a vynesou dobrozdání k velmi sporné otázce. Jejich rozvahy potrvají několik měsíců.
Jejich verdikt sice nebude právně závazný (soud navíc nemá prostředky, jimiž by si vynutil jeho respektování), ale dobrozdání s razítkem ústředního právního orgánu OSN bude jistě věnována značná celosvětová pozornost.
Mezi těmi, kdo se zájmem hledí k Haagu, jsou například politici Republiky srbské, kteří nemají zájem na společném státě v Bosně, baskičtí či katalánští obhájci nezávislosti na Španělsku, republiky na Kavkaze nebo zástupci tibetské exilové vlády. Zkrátka všichni ti, kdo rovněž sní o odtržení či alespoň úpravě stávajících hranic.
Srbský postoj podporovaný hlavně Ruskem a vyčkávání na verdikt soudu ICJ sehrály nemalou roli v tom, že politici v Prištině letos marně čekali na mezinárodní vlnu uznání jejich nezávislosti. Nadále zdrženlivá je většina zemí Latinské Ameriky, Afriky a Asie.
Ze 192 členských zemí OSN dosud uznala jednostranné vyhlášení samostatnosti Kosova zhruba třetina - konkrétně 63 zemí. Mezi nimi 22 států Evropské unie.
Naděje na jednoznačný verdikt soudu v Haagu nejspíše nebudou naplněny. Také po jeho vynesení zůstane značná nejistota. Naznačil to ostatně sám prezident ICJ Hisahi Owada z Japonska. V rozhovoru s ruskou agenturou Ria Novosti uvedl, že soud nevyjádří jasné ANO nebo NE. Podle něj bude nutné nález soudu pozorně číst, a to i proto, že jednotliví soudci mohou mít různý názor.
Víceznačnost naznačená Owadou vyvolala v Bělehradě nevoli. Tamní experti na mezinárodní právo kritizují, že soudce ICJ popisuje budoucí verdikt dříve, než vůbec vyslechne všechny argumenty.
Za podpory USA a větší části bruselského spolku vyhlásilo Kosovo jednostranně nezávislost 17. února 2008. ICJ sídlící v Haagu je nejvyšším soudním orgánem OSN. Zabývá se právními spory mezi svrchovanými státy a také vypracovává právní posudky na žádost Valného shromáždění, Rady bezpečnosti či jiných organizací zmocněných k tomu VS OSN.
Foto: Profimedia, ICJ a Jan Schejbal
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.