Nový plán USA pro Afghánistán: pro demokracii není místo

Spojené státy musejí získat „srdce, duše a žaludky" Afghánců. Nová americká strategie na afghánském válčišti je jednoduchá. Plán prezidenta Obamy nicméně není tak ambiciózní jako Bushův. Bude se snažit jen o „dosažitelné" cíle za pomoci „odpovídajících prostředků".

Obamovy plány jsou podle diplomatů i vysokých úředníků americké administrativy „novým realismem" v afghánské kampani. V prvním velkém projevu o zahraniční politice prohlásil viceprezident Joe Biden na bezpečnostní konferenci v Mnichově, že strategická diskuse ve Washingtonu se nyní zaměřuje hlavně na to, aby „byly naše cíle jasné a dosažitelné".

Zajímavým posunem je však absence jakékoli zmínky o budování demokracie v Afghánistánu. Američané ji raději nechali za oceánem a kladli důraz hlavně na vytvoření udržitelné bezpečnostní situace, která by zabránila Talibanu v rozšiřování jeho moci.

„Obamovy cíle budou mnohem umírněnější," cituje britský list The Guardian nejmenovaného evropského politika. Jeden z vysokých činitelů NATO pak k posunu od demokracie k bezpečnosti dodává: „Nepotřebují demokracii, jen bezpečnost."

„Nová taktika neznamená získat si jen srdce a duše, ale získat si srdce, duše a žaludky Afghánců," vysvětluje diplomat pracující v Kábulu. „Je to realistické. Realismus je dobrý."

Obamův tým a činitelé NATO dokončují zevrubnou revizi strategie pro Afghánistán. Měla by být hotova do dubna, kdy se bude konat summit Severoatlantické aliance v Německu a ve Francii.

Drogy a nové cíle NATO

„Barack Obama je pragmatik. Ví, že se musí vypořádat se světem takovým, jaký je," prohlásil generál James Jones, nový bezpečnostní poradce Bílého domu. Jones dodal, že se zatím nepodařilo harmonizovat různé prvky kampaně v Afghánistánu. Nová strategie by podle něj měla být zasazena nad rámec vojenské kapacity, aby dokázala pojmout i zkvalitnění vlády nebo justiční reformu. NATO by se mělo zaměřit i na zlepšování práce policejního sboru a válku proti drogám.

Generál NATO John Craddock prohlásil, že síly aliance spustí „během několika dní" útoky na heroinové a opiové kartely. Toto rozhodnutí však vzbudilo u Evropanů spíše vlažnou reakci. Stejně tak se vládám ze starého kontinentu nechce příliš spěchat s dalšími jednotkami do Afghánistánu.

Generál David Petraeus, pod jehož velení americké jednotky pod Hindúkušem spadají, však o víkendu jasně vyjádřil očekávání, že se Evropa do afghánského tažení více zapojí.

Jediný, kdo otevřeně podpořil Petraeuse, byl britský ministr obrany John Hutton. „Je lepší se přihlásit dobrovolně, než být žádán," komentoval otálení evropské části NATO Hutton a ještě do Evropanů rýpnul. Prý si zvykli jen „sledovat Američany, kteří oddřou všechnu těžkou práci".

Hutton také nebývale ostře zaútočil na byrokracii Severoatlantické aliance. „Tohle není výjimka. Takhle budou budoucí konflikty vypadat. Nevěřím, že jsme na to pořádně připraveni," prohlásil Hutton. NATO by podle něj mělo ukázat „válečnou mentalitu" v afghánské kampani, ale místo toho živí „mírové struktury posedlé papírováním".

Richard Holbrooke, zvláštní zmocněnec Obamovy administrativy pro Pákistán a Afghánistán, také signalizoval změnu: „Zdědili jsme stav, kde se vznešená rétorika setkává s neadekvátními prostředky, ať vojenskými, nebo civilními. Musíme si určit, co je vlastně v Afghánistánu naším cílem."

Foto: AP, Reuters