Po třech letech v čele vlády čelí kancléř Scholz rekordní neoblibě

Vizitka německého kancléře Olafa Scholze (66), kterého dnes sociální demokracie (SPD) oficiálně nominovala svým kandidátem na kancléře v nadcházejících předčasných volbách:

- V čele německé vlády stojí Scholz od prosince 2021. Jeho tříčlenná "semaforová" koalice se však na počátku letošního listopadu rozpadla, když ji opustila nejmenší koaliční strana, liberální Svobodná demokratická strana (FDP). Vláda se rozpadla v důsledku sporů o finanční a hospodářskou politiku, kvůli kterým se Scholz rozhodl odvolat ministra financí Christiana Lindnera z FDP. Dnes sociální demokracie Scholze oficiálně nominovala jaké svého kandidáta na kancléře, byť se v minulých dnech spekulovalo, že by ho mohl nahradit výrazně oblíbenější ministr obrany Boris Pistorius. Ten ale minulý čtvrtek uvedl, že o funkci usilovat nebude.

- Bilance Scholzovy vlády je po třech letech v úřadu podle médií neblahá. Kromě stagnující ekonomiky některé Němce znepokojuje i migrace, stejně jako vládní klimatické vize a ceny energií. Samotný Scholz, který při svém zvolení patřil mezi nejoblíbenější politiky v zemi, zaujal podle nedávného průzkumu agentury INSA v žebříčku obliby čelných politiků poslední, dvacáté místo.

- Podle nedávného průzkumu institutu Forsa se pouhých 13 procent Němců domnívalo, že by měl Scholz svou stranu vést do voleb, i mezi sociálnědemokratickými voliči si ho jako kancléřského kandidáta přálo pouhých 30 procent respondentů. Scholz ale tvrdí, že už před volbami v roce 2021 mu průzkumy příliš nepřály a nakonec se kancléřem stal. Jeho sociální demokracie má aktuálně v průzkumech 14 až 16 procent, tedy polovinu oproti nyní opoziční CDU/CSU.

- Německá ekonomika se po třech letech Scholzovy vlády propadá do krize. Celoroční produkce zaznamenává pokles již druhý rok po sobě a aktuálně se propadají hned tři hlavní obory ekonomiky SRN: automobilový a chemický průmysl i strojírenství. Scholz dlouhé měsíce existenci problémů popíral, loni v březnu dokonce sliboval druhý hospodářský zázrak, a to díky stovkám miliard eur investic do ekologických technologií.

- Ještě letos počátkem roku kancléř odmítl hrozivá varování podnikatelských svazů před propadem průmyslu s tím, že obchodníci "vždy vidí všechno černě". Až v červenci přijala jeho vláda soubor reforem s cílem stimulovat růst. Kancléř ohlásil například pobídky pro investující podniky nebo pro nezaměstnané, které by jim pomohly s návratem na trh práce. Slíbil i dotace na energie pro některé průmyslové podniky.

- Scholzovi sociální demokraté utrpěli letos v září historickou porážku v zemských volbách ve spolkových zemích Durynsko a Sasko. V Durynsku získali jen 6,1 procenta hlasů, což byl nejhorší výsledek v zemských volbách od vzniku spolkové republiky v roce 1949, v Sasku 7,3 procenta. Letos v červnu propadli i v eurovolbách, kde skončili se ziskem 13,9 procenta hlasů třetí za opoziční CDU/CSU a Alternativou pro Německo (AfD) označovanou za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Scholz se tehdy ocitl po tlakem opozice, například bavorský premiér Markus Söder z CSU už tehdy volal po vypsání předčasných parlamentních voleb.

- V zásadě pozitivně je hodnocena Scholzova podpora Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské agresi. Už tři dny po začátku invaze kancléř v památném projevu ohlásil "Zeitenwende" - historický obrat v německé politice vůči Rusku a na poli obrany. Berlín podle něj bude Kyjev podporovat v obraně proti ruské agresi tak dlouho, jak to bude nutné. Německo je po USA druhým největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině.

- V dubnu 2023 skončila v Německu po 62 letech jaderná éra ukončením provozu posledních tři reaktorů; přitom Německo kdysi vyrábělo z jádra až třetinu energie. O ukončení výroby energie z jádra rozhodla už předchozí vláda Angely Merkelové a Scholz nejdřív odmítal prodloužit životnost posledních tří jaderných elektráren, později s tím ale kvůli energetické krizi souhlasil. Kladné body mu zpočátku jeho vlády zajistila také jeho rozhodná podpora nákladných vládních programů na záchranu ekonomiky, na kterou těžce dopadla pandemie covidu-19. Scholz tak učinil navzdory své předchozí přísné finanční politice v duchu svého hesla "dáváme jen to, co máme", díky které země hospodařila s přebytky.

- Někdejší starosta Hamburku působil ve čtvrté vládě Angely Merkelové jako spolkový ministr financí a vicekancléř. Otěže vlády přebral 16 let po svém učiteli a mentorovi Gerhardu Schröderovi. Scholzovým zvolením skončila v Německu šestnáctiletá vláda konzervativní kancléřky Merkelové.

- Za Scholzova působení v křesle ministra financí mu byla v červnu 2021 připisována politická zodpovědnost za pád německé finanční společnosti Wirecard, která v červnu 2020 vyhlásila insolvenci, když se ukázalo, že jí chybí zhruba 1,9 miliardy eur, které vykazovala v účetnictví. Scholz v dubnu 2020 před sněmovním výborem odpovědnost odmítl, stejně jako obvinění, že německý úřad pro finanční dozor BaFin a ministerstvo financí držely nad Wirecard ochrannou ruku. To, že se společnosti dařilo tajit skutečné finanční poměry, ministr připsal pečlivě organizovaným podvodům a také tomu, že státní kontrolní úřady nebyly tehdy na rozkrytí podvodů dostatečně vybaveny.

- Starostou Hamburku byl Scholz od března 2011 do března 2018. Pod jeho vedením se toto druhé největší německé město stalo oficiálním uchazečem o olympijské hry v roce 2024, když dostalo přednost v interním souboji s Berlínem. Obyvatelé města ale kandidaturu zamítli v referendu. Radnice Hamburku se také v roce 2012 jako první v Německu dohodla s místní muslimskou komunitou na oficiálním uznávání jejích náboženských svátků. Kritiku naopak vyvolaly Scholzovy plány na výstavbu stovek bytů pro migranty, demonstranti plán označovali jako "ghetta Olafa Scholze". Výzvám k odstoupení také čelil v roce 2017 za to, že úřady nedokázaly během summitu G20 v Hamburku trvale udržet v ulicích pořádek.

- Členem německé sociální demokracie je Scholz téměř pět desítek let. Již jako se student angažoval v mládežnické organizaci strany, ve které poté zastával funkci generálního tajemníka, byl jejím lídrem ve spolkové zemi Hamburk i jedním z místopředsedů (v letech 2009 až 2019). V letech 1998 až 2001 a poté 2002 až 2011 byl Scholz poslancem Spolkového sněmu. V letech 2007 až 2009 byl ministrem práce a sociálních věcí v první vládě Merkelové. V roce 2013 se účastnil vyjednávání o druhé vládě velké koalice.

- Olaf Scholz se narodil se 14. června 1958 v Osnabrücku a na univerzitě v Hamburku vystudoval práva. Poté působil jako advokát. Je ženatý a bezdětný.