Kontroverzní ujednání
Přijmutí migračního paktu. Česko nebo USA budou chybět

Globální pakt OSN, který má zlepšit mezinárodní řešení migrační problematiky, vyvolal od svého předběžného schválení letos v červenci ostré polemiky v řadě zemí světa. Jejich výsledkem je, že na nadcházející dvoudenní mezivládní konferenci v marockém městě Marrákeš, na které mají státy pakt přijmout, nedorazí delegace více než desítky zemí. Chybět bude kromě Spojených států, které se z jednání o paktu stáhly již v loňském roce, také zástupci Austrálie, Izraele a řady členských zemí Evropské unie, včetně ČR.

Cílem migračního paktu je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. "Žádná země nemůže výzvy a příležitost tohoto globálního jevu řešit sama," stojí v dokumentu. Dohoda se zabývá i tím, proč lidé migrují, jak migranty chránit, jak je integrovat a jak umožnit jejich návrat domů.

V červenci pakt předběžně schválilo přes 190 členských zemí Organizace spojených národů. Na konferenci, která se bude konat v pondělí a úterý v Marrákeši, měly tyto státy původně dokument formálně přijmout. Pakt je nezávazný, na schůzce se o něm nebude hlasovat a nebude se ani podepisovat. Už krátce před červencovým schválením se ale začaly ozývat hlasy, které text kritizovaly.

První zemí, která oznámila, že se k dohodě nepřipojí, bylo Maďarsko, jež vede protiimigrační vláda premiéra Viktora Orbána. Ministr zahraničí Péter Szijjártó uvedl, že je pakt proti bezpečnostním zájmům země a představuje pro Maďarsko hrozbu, neboť podle něj migraci podporuje.

Záhy po Maďarsku oznámilo, že se k paktu nepřipojí, také Rakousko, jemuž vládne koalice lidovců (ÖVP) a protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Vídni vadí především "mlhavý" výklad pojmu migrace. FPÖ navíc varovala, že by se podle jejího výkladu mohla stát migrace na základě paktu lidským právem. Opozice to označila za nesmysl.

K Maďarsku se postupně připojily i další tři členové takzvané visegrádské čtyřky, tedy Česko, Polsko a Slovensko.

Česká vláda pakt odmítla 15. listopadu. Podle stanoviska, které připravilo ministerstvo zahraničí, vadí Česku na dokumentu to, že se do něj nedostaly některé jeho priority, třeba jasné rozlišení mezi legálními a nelegálními migranty nebo označení nelegální migrace za nežádoucí.

Během své návštěvy v Maroku premiér Andrej Babiš tento týden novinářům řekl, že se Česko konference v Marrákeši nezúčastní a žádné své zástupce na ni nevyšle. Podle něj by EU měla jednat o řešení ilegální migrace se severoafrickými státy. "My jsme připraveni tady pomáhat. Je zájem, abychom společně Afriku vyřešili a lidé do Evropy neutíkali. Pašeráci jim lžou a lepší budoucnost je tam skutečně nečeká," uvedl Babiš.

Několik dní po Česku se odmítlo k paktu připojit Polsko a tento týden i Slovensko. Vláda premiéra Petera Pellegriniho vyhověla svým rozhodnutím parlamentu, který se postavil proti paktu minulý týden. V reakci na hlasování zákonodárců podal demisi ministr zahraničí Miroslav Lajčák, který se z pozice předsedy Valného shromáždění OSN podílel na vyjednávání paktu. V pátek Lajčák uvedl, že se rozhodl ve funkci pokračovat.

Z mimoevropských zemí se nehodlá k paktu připojit kromě USA například Austrálie, Izrael či Dominikánská republika, z členských zemí Evropské unie například ještě Bulharsko či Lotyšsko. Zbylé dvě pobaltské republiky se po dlouhých debatách rozhodly k paktu přistoupit.

Ostré debaty vyvolal pakt například v Chorvatsku, kde se proti sobě postavili prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová a premiér Andrej Plenković. Belgickou vládu uvrhl spor o migrační pakt do vážné krize: liberální premiér Charles Michel totiž obešel koaliční vlámské nacionalisty (N-VA), kteří se stavějí proti paktu, a připojení Belgie k paktu si nechal schválit za pomoci hlasů opozice v parlamentu.

Švýcarsko rozhodnutí o tom, zda k paktu přistoupí, zatím odložilo. Vláda chce vyčkat na debatu v parlamentu, která se uskuteční až po konferenci v Marrákeši. Do Maroka tak na schůzku zástupci Bernu nepojedou. Vyčkávací taktiku zvolila po vzoru Švýcarska i Itálie, která chce rovněž počkat na výsledek parlamentní debaty. Kdy se uskuteční, není jasné.

Výhrady k paktu se objevily také v Německu, které v uplynulých několika letech přijalo stovky tisíc migrantů. Kromě protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) se dokument nelíbí i některých členům vládní konzervativní unie CDU/CSU. Na konci listopadu ale nakonec Spolkový sněm schválil usnesení, ve kterém globální pakt podpořil.

Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn v pátek řekl, že EU ztratila kvůli rozdělení v otázce podpory globálního paktu důvěryhodnost. Zklamání z toho, že tolik států migrační dohodu odmítá, vyjádřila už dříve i vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová.

Evropský komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos ve čtvrtek upozornil, že globální pakt OSN o migraci je rámcový a právně nezávazný dokument, který má ale význam například při spolupráci evropských zemí se státy v Africe. Pakt podle něj nijak nezpochybňuje suverenitu signatářských zemí.

Podle OSN je v současnosti na světě zhruba 258 milionů migrantů, tedy 3,4 procenta světové populace.