Rakety Ariane létají už 45 let, do vesmíru vynášejí satelity či sondy

Výběr informací o evropských vesmírných raketách Ariane (z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně by 9. července měla odstartovat nová nosná raketa Ariane 6):

- Rakety Ariane vyvíjí a provozuje Evropská kosmická agentura (ESA), která je mezivládní organizací evropských zemí pro společný výzkum vesmíru. Projekty agentury zahrnují vysílání družic, mise k planetám či Měsíci, ale i lety lidských posádek prostřednictvím účasti na projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). V současnosti má ESA 22 členů, včetně ČR.

- Pro zcela nový vlastní nosič se ESA rozhodla už v roce 1973. Vyšla přitom z francouzského programu, který měl zkušenosti s menšími raketami Diamant vypouštěnými ze saharské základny Hammaguir. Raketa dostala název Ariane pocházející z řecké mytologie podle Ariadny, dcery krále Mínoa.

- Historie rodiny evropských vesmírných raket Ariane se začala psát 24. prosince 1979, kdy z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala první z nich, Ariane 1. Po prvním úspěšném startu vynesla Ariane 1 v červenci 1985 na oběžnou dráhu sondu Giotto, která v březnu 1986 pronikla k jádru Halleyovy komety a zjistila mnoho nových informací o kometě a získala řadu fotografií.

- Po čtyřech letech Ariane 1 postupně nahradily mladší a výkonnější sestry s čísly 2 a 3, jež vynesly řadu telekomunikačních a jiných užitkových satelitů. V roce 1988 startoval ještě silnější nosič Ariane 4, jehož posledním nákladem byl telekomunikační satelit Intelsat.

- Rakety série Ariane 5, které byly v provozu v letech 1996 až 2023, více než zdvojnásobily kapacitu svých předchůdkyň Ariane 4, pokud jde o hmotnost nákladu přepravovaného na oběžnou dráhu. Umožnily tak vynést na orbit dva velké telekomunikační satelity najednou nebo vyslat velké a těžké náklady do hlubin vesmíru. Do kosmu rakety Ariane 5 dostaly například satelity evropského navigačního systému Galileo, vesmírný teleskop Jamese Webba nebo sondu Rosetta, která zkoumala kometu Čurjumov-Gerasimenko.

- Loni v dubnu raketa Ariane 5 při předposlední misi vyslala sondu Juice k největší planetě sluneční soustavy Jupiteru. Úkolem první evropské mise k této největší planetě Sluneční soustavy je prozkoumat místní systém a trojici ledových měsíců, kde se pokusí zjistit, zda by na nich mohl existovat život. Na projektu pod hlavičkou ESA pracovaly tisíce lidí z desítek zemí světa, svou stopu od nosné rakety až po měřící čidla zanechal také český průmysl a vědecká pracoviště. Na svoji finální 117. misi odstartovala "pětka" loni v červenci.

- Díly pro Ariane 5 se vyráběly i v Klatovech, kde sídlí české firmy Aerotech Czech a ATC Space. V roce 2019 tu otevřeli novou halu, kde se vyrábí díly i pro nosnou raketu Ariane 6. Výrobcem raket Ariane je francouzská společnost ArianeGroup.

- Ariane 6 je nástupkyní Ariane 5. Je určena k vynášení družic do vesmíru pro komerční i veřejné klienty a je výrazně levnější než její předchůdkyně. Projekt Ariane 6 nabral čtyři roky zpoždění kvůli pandemii covidu-19 a problémům s vývojem. Odklad startu provázel růst nákladů, který navíc zhoršila inflace. Náklady na vývoj "šestky" dosáhly zhruba 3,6 miliardy eur. Evropský vesmírný program navíc v současnosti čelí tvrdé konkurenci, zejména ze strany americké společnosti Space X, která posílá do vesmíru dvě rakety týdně.

- Flotila raket ESA nyní sestává ze dvou druhů raket, kromě Ariane je to ještě malá raketa Vega italské výroby. Nejnovější typ Vega-C selhal v prosinci 2022 při svém prvním komerčním letu do vesmíru, když se krátce po startu raketa odchýlila od předpokládané dráhy letu. Do vesmíru by měla znovu vzlétnout v polovině listopadu.

- Členské státy ESA se loni v říjnu dohodly na dalším financování raket Ariane 6 a Vega-C. Prostředky, které přislíbilo 22 zemí, by měly stačit na starty rakety Ariane 6 v letech 2026 až 2030. Roční příspěvek do rozpočtu rakety Ariane bude maximálně 340 milionů eur (8,3 miliardy korun). Zajistí vyrovnané finance pro 16. až 42. start rakety, přičemž prostředky pro prvních 15 startů se již podařilo zajistit dříve. Vedle přislíbených prostředků se ESA zavázala, že si pro institucí koupí čtyři lety Ariane a tři lety Vegy k vynesení evropských satelitů na oběžnou dráhu.