Nord Stream 2
Další kolo rusofobní kampaně, kroutí v Moskvě hlavou

Za nový projev rusofobní kampaně ruské ministerstvo zahraničí označilo rezoluci zahraničního výboru amerického Senátu o sankcích proti osobám a společnostem zapojeným do stavby plynovodu Nord Stream 2. Návrh zákona o ochraně energetické bezpečnosti Evropy ve středu ve výboru prošel v poměru dvacet ku dvěma hlasům. Je projevem obav některých amerických zákonodárců z posílení ruského vlivu v Evropě.

Plynovod Nord Stream 2 má přivést plyn z Ruska po mořském dně do západní Evropy mimo území východoevropských států, tedy hlavně mimo území Ukrajiny a Polska. Provoz by mohl být zahájen v příštím roce. Plynovod má podporu Německa a Ruska, kromě odporu Washingtonu naráží na kritiku Varšavy a také některých dalších evropských států.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dnes na tiskové konferenci v Moskvě řekla, že rezoluce senátního výboru otevírá "další kolo rusofobní kampaně". Mluvčí ale upozornila, že ve výborech amerického Kongresu se "probírá leccos" a rozhodnutí nakonec ne vždy padnou. "Jaký bude výsledek, je obtížné předpovědět," soudí mluvčí.

Návrh sankcí schválil už v červnu zahraniční výbor Sněmovny reprezentantů. Čeká ho ještě projednání v právním výboru Senátu a po něm hlasování v plénu obou kongresových komor. V platnost vstoupí podpisem prezidenta Donalda Trumpa.

Nord Stream 2 je vybudován už z více než dvou třetin, oznámila dnes podle agentury TASS ruská společnost Gazprom. Ta na dně Baltu položila 1739,4 kilometru potrubí, což představuje 71 procent celkové délky nového plynovodu. Plány počítají s vybudováním dvou větví schopných do Německa ročně přepravit až 55 miliard metrů krychlových plynu. Polovinu projektu platí evropští partneři Gazpromu - německé společnosti Uniper a Wintershall, rakouská OMV, francouzská Engie a britsko-nizozemský Shell, připomíná TASS.