(Ne)sankce
Embargo? Mnohá norská rybka si díru do Ruska lehce najde

Zákaz dovozu lososů z Norska do Ruska v rámci protiembarga Kremlu nevedl k tomu, že mořské plody z této severské země úplně zmizely z pultů ruských obchodů. Tamní rybí producenti umějí embargo obejít reimporty z Běloruska. To je za jistých podmínek přípustné. Má to ale svou cenu, již pocítí kupující.

Ruští obchodníci s rybami našli způsob, jak obejít embargo na dovoz rybích produktů z Norska. V Ruské federaci oblíbeného norského lososa nakupují přes sousední Bělorusko.

Dříve, než se dostane do ruských supermarketů, Bělorusové ho zpracují. U sousedů se losos obecný naporcuje a nasolí, vysvětluje pro ruský list RBK Alexandr Starobinskij, náměstek generálního ředitele petrohradského holdingu ROK-1, jednoho z největších svého druhu v zemi.

Na svých webových stránkách ROK-1 uvádí, že podnik každý rok vyprodukuje přes šedesát tisíc tun rybích produktů, mezi tím ušlechtilé druhy ryb, kaviár, krabí tyčinky, sledě nebo různé saláty. Výrobky se distribuují pod různými názvy.

Bělorusko pro sebe objevili ale i další byznysmeni s rybami. Konstantin Petrov, obchodní vedoucí firmy Baltijskij bereg, vysvětluje: "Když jsme se dozvěděli, že budou sankce, rozhlédli jsme se v Bělorusku. Původně jsme plánovali získat tam některé výrobní závody, ale nyní jsme zakázky převedli na běloruské podniky."

Firma Baltijskij bereg počítá podle Petrova s tím, že sankce budou v dohledné době stejně zrušeny. S jakými běloruskými subjekty uzavřeli kontrakty, k tomu se Petrov nechce konkrétně vyjádřit. "Obchodní tajemství," vysvětluje.

Baltijskij bereg (Baltic Coast) patří v Rusku k pěti největším rybím výrobcům. Jeho závody v Petrohradě a dále v Leningradské a Murmanské oblasti opouští 150 různých rybích produktů.

Import norských ryb do Ruské federace je zakázán embargem od letošního 7. srpna. Kreml tak reagoval na sérii sankcí Západu proti Ruské federaci.

Premiér Dmitrij Medveděv už dříve uvedl, že protisankce, zákaz dovozů, mají trvat jeden rok. Na Bělorusko a Kazachstán, jež jsou s Ruskem členy celní unie, respektive Euroasijského ekonomického svazu, se dovozní omezení nevztahují.

Ovšem jen v případě, že se tam norský losos zpracuje a nově zabalí, čímž už neplatí za norský. Ostatně, podobně se to praktikuje také v EU. Pak se může severská rybka bez překážek vydat na svou poslední cestu - do ruských obchodů.

Loni bylo v Rusku zkonzumováno 2,8 milionu tun ryb. Třetina z toho připadla na dovoz, přičemž celých čtyřicet procent importů pocházelo z Norska. Pro Nory je ruské embargo velmi bolestné.

Jak uvádí příslušný norský úřad, Norwegian Seafood Council, nikdo nenakupuje v Norsku tolik ryb a rybích produktů jako Rusové.

Loni se vývoz norských ryb do Ruské federace zvýšil o dalších zhruba deset procent, ve finančním vyjádření to byl nárůst o v přepočtu 23 miliard korun. Norská ekonomika restrikcemi vývozů na ruské trhy přichází o ohromné sumy.

Pro ruské rybí producenty ale znamená oklika přes Bělorusko dodatečné náklady. Ty se, přirozeně, promítají také do konečné ceny v obchodech. Běloruské podniky totiž kasírují provizi.

Producenti ryb pro list RBK uvádějí zvýšení nákladů o patnáct až dvacet procent.

Podle Norwegian Seafood Council činila v září průměrná cena za kilogram norského lososa na světovém trhu 5,30 dolarů (asi 117 korun). Ruští importéři museli ale za jedno kilo platit zhruba 9,20 dolarů (asi 204 korun), což je výrazný rozdíl.

V této ceně jsou započítány provize běloruským podnikům, náklady na obaly a vystavení certifikátů.

Ruští rybí producenti odhadují náklady na jednu várku lososů o váze šestnácti tun na nákladním automobilu z Norska do Běloruska na 108 tisíc až 130 tisíc korun.

Ruský dozorčí a inspekční orgán Rosselchoznadzor, spadající pod ministerstvo zemědělství, nemůže dodávkám norských lososů do Ruska přes Bělorusko zabránit, pokud jsou v pořádku doklady.

"Kontrolujeme veterinárně medicínské certifikáty a bereme namátkově vzorky," vysvětluje Alexej Alexejenko z Rosselchoznadzoru. Zkoumání celních kódů nepatří do kompetencí úřadu. V podnikání s rybami jsou, na rozdíl od jiného byznysu postiženého sankcemi, jasně stanovená sankční pravidla. Je proto relativně snadné je dodržet a zůstat v rovině legality.

Když je třeba rybu osolit a zabalit, tak se to prostě udělá, komentuje situaci pro RBK Sergej Ludkov, výkonný ředitel Ruské rybné společnosti.

Podle Ludkovových propočtů převedly po zahájení embarga ruské podniky zpracování norských lososů z osmdesáti procent do zahraničí.

Na snahy listu RBK dozvědět se nějaké informace o reexportu norských dravých ryb do Ruska přímo od běloruských podniků reagovaly tyto neochotně. Novinářům neodpověděl na jejich dotazy ani největší běloruský exportér ryb, společnost Santa Bremor.