Rozhovor pro TÝDEN
Jsem optimista! říkal zavražděný Putinův kritik Němcov

V noci na sobotu byl v centru Moskvy zavražděn ostrý kritik prezidenta Vladimira Putina, opoziční politik a někdejší vicepremiér Boris Němcov. Časopisu TÝDEN poskytl v roce 2011 rozhovor, ze kterého on-line deník TÝDEN.CZ přináší krátký úryvek.

Vyšetřovatelé páteční vraždy bývalého ruského vicepremiéra a známého kritika režimu Borise Němcova zkoumají verze, že mohlo jít o politickou provokaci, dílo islamistů a extremistů, ukrajinskou stopu či že zločin mohl souviset s politikovým podnikáním. Uvedl to mluvčí federálních vyšetřovatelů Vladimir Markin.

Spočítal byste, kolikrát už vás zadržela policie? Jak se k vám chovají po zatčení policisté, když si jsou velmi dobře vědomi, s jakou známou osobností mají co do činění? Míváte u sebe pro jistotu také třeba kartáček na zuby a věci na holení jako kdysi někteří českoslovenští disidenti? Nebo je v ruských celách dostatečný komfort?

Několikrát už mě sebrali, naposledy při jedné kampani v Petrohradě. Ale policisté se ke mně chovají korektně. Kartáček s sebou nenosím, ale v ruských celách rozhodně nemůže být o komfortu ani řeči.

Jaké je vůbec tajemství Putinovy obliby? Jak jeho kouzlo rozbít?

Přirozené příčiny neexistují. Je to hlavně propaganda, to se už naučil jako agent v KGB. Putin jako bůh, car, Putin jako naděje, Putin jako spasitel, ochránce země před nepřáteli. Toto vše by šlo vyvrátit, ale to by musela mimo jiné existovat skutečně svobodná média.

Necítíte se někdy rezignovaně? Skoro se zdá, že Putin tu bude navěky. V Rusku se na toto téma vyprávěly různé vtipy. Třeba: "Dementní Putin se ptá roku 2030 Medveděva: Vladimíre, co vlastně teď jsem, prezident nebo premiér?" Co můžete jako opozičníci, navíc roztříštění, vůbec dělat?

Víte, mým koníčkem je mimo jiné sport. A jsem optimista. I politický optimista. Právě situace, kdy si lidé budou stále více a více uvědomovat, že jejich hlas a názor nemá velkou váhu, je může zmobilizovat. Já jsem optimista.

Dobře, a co může v tomto směru dělat Evropa, speciálně pro rozvoj demokracie v Rusku?

Moc toho dělat nemůže, Rusko je ohromné a stojí pevně na vlastních nohou. EU ale může třeba tvrdě vystupovat proti korupčníkům. Když třeba mladá ruská generace jezdí do Prahy, Paříže nebo Monte Carla, učí se tam i jiné kultuře. Také to pomáhá demokratizaci.

Když mluvíme o korupci, Medveděv jí kdysi vyhlásil s velkou pompou boj. Přesto bylo Rusko v roce 2011 na 154. místě v míře korupce ze 178 zemí hodnocených Transparency International. Jak Rusové mohli tak hluboko klesnout?

Korupce přestala být v Rusku problémem. Stala se zkrátka systémem. Šlo by jmenovat mnoho příkladů propojení vysoké politiky s vrcholným byznysem, miliardářem z milosti Kremlu.

Velké země v Evropě mají tendenci Česko spíše přehlížet. Jakou roli hraje vůbec Praha v ruské zahraniční politice?

To má několik rovin, podívejte se jen, kolik Rusů žije v Praze. Má to i historické souvislosti. Rusům se Praha líbí a cítí se tu bezpečně. Moskevská zahraniční politika se dívá na Česko jako na část Západu. A jako na spojence Američanů. Vzpomeňte jenom na ten rozruch kolem protiraketové obrany.

Část českých občanů má k Rusku kritický vztah, i kvůli invazi roku 1968. Je opatrnost české politiky vůči Kremlu správný postoj, nebo se má Praha chovat spíše pragmaticky jako třeba Německo?

Rozumím onomu tragickému vztahu, ale dnes se situace změnila. Česká republika je součástí Evropské unie, členem NATO, může se cítit bezpečně. A pokud jde o pragmatičnost Berlína k Rusku, myslím, že pro hodně Němců dnes hraje velkou roli ruský plyn. Myslím, že Češi rozumějí Rusům lépe než Němci a chovají se k nim méně pragmaticky. Zdá se mi, že Češi oceňují v Rusku více než Němci právo lidí na svobodu. Vnímáte Rusko jinak. Problém je i v tom, že v Evropě neexistuje obecně politika vůči Rusku. A Kreml toho dokáže využít, umí rozehrávat různé partie. Ale to, jak budete s Ruskem vycházet, jak s ním budete k oboustrannému prospěchu obchodovat, to záleží jen na vašem rozhodnutí.