Kartografové v akci
Kreml už maže Krym z mapy Ukrajiny. A co české atlasy?
19.03.2014 18:40 Původní zpráva
Prezident Vladimir Putin v úterý podepsal dekret, kterým přijímá Krymskou autonomní republiku do Ruské federace. Ruská média reagují promptně a už i kartografové dostali pokyn vydat nové atlasy, u českých to jen tak nehrozí. Podle čeho se kartografové řídí?
Jedno z nejsledovanějších zpravodajských médií světa, RT, provozuje televizní a rozhlasové vysílání ve čtyřech jazycích, jakož i internetové zpravodajství. Na změnu již stihlo zareagovat. Asi to bude tím, že se mu o rozpočet stará Kreml.
V České republice je autoritou přes mapy Český úřad zeměměřičský a katastrální,
"Překreslovat mapy je jednoduchá věc, ale vydat pokyn, ke kterému datu a jak tu hranici vést, to už je mnohem složitější. Ale není to ani kartografický, ani geografický problém. To je politický problém," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ kartograf Vít Voženílek z Univerzity Palackého v Olomouci.
"Teprve kdy Český úřad zeměměřičský a katastrální přijme politické rozhodnutí, to znamená, jestli vůbec Česká republika tuto změnu přijme, tak pak teprve začne překreslovat mapy a měnit hranice. Nikdo si nedovolí do oficiálních map a státních mapových děl dát něco, co není v souladu s politikou českého státu."
A politika České republiky je jasná, aspoň prozatím. "Ministerstvo zahraničních věcí odsuzuje kroky Ruské federace vedoucí k anexi ukrajinské Autonomní republiky Krym k Ruské federaci a považuje ruský postup za bezprecedentní porušení mezinárodních norem a závazků Ruské federace a ohrožení pokojného soužití národů v Evropě," vydala ve středu ráno prohlášení česká diplomacie. "Za zcela neakceptovatelné považujeme jak uznání nezávislosti Krymu Ruskou federací ze dne 17. března, tak i rozhodnutí o přijetí Krymského poloostrova do Ruské federace ze dne 18. března. Česká republika, mimo jiné i vzhledem ke svým historickým zkušenostem z 30. let minulého století, je na současné ruské konání obzvláště citlivá a s podrýváním územní celistvosti Ukrajiny a anexí Krymu nikdy nebude souhlasit."
Kartografové ve službách vládců
Podle Jima Akermana, kurátora map v chicagské Newberryově knihovně, jsou kartografové obvykle konzervativní lidé - pokud nejde o propagandisty. "Záleží, kde se mapy dělají," řekl agentuře Bloomberg. Rychlost ruských kartografů vypovídá o mnohém.
Nic se naopak ještě nezměnilo na nejznámějším mapovém serveru, Google Maps. "Konzultujeme řadu zdrojů a úřadů," sdělila agentuře Bloomberg společnost Google, jež provozuje globálně používaný mapový server. "Nekreslíme a nepřekreslujeme hranice sami, ale pracujeme se zdroji tak, abychom dostali tu nejlepší interpretaci hranic či nárokovaných území."
Sporná území řeší obvykle přerušovanou čárou - ta například odděluje Kosovo od Srbska, Abcházii (nikoli však Jižní Osetii) od zbytku Gruzie nebo Západní Saharu od Maroka. Nicméně pokud jde o Krym, ve středu 19. března jej od zbytku Ukrajiny nedělila žádná zvláštní hranice, nýbrž tatáž linie, jež dělí všechny oblasti, tedy územněsprávní celky Ukrajiny.
Uznávaným zdrojem je rovněž americká National Geographic Society (Národní zeměpisná společnost), jež mimo jiné vydává - ve 34 jazycích - časopis National Geographic.
"V takových situacích zastáváme politiku, že se taková entita klasifikuje jako oblast zvláštního statusu. Takových oblastí je dlouhý seznam, a než skončí měsíc, ještě se může rozrůst," řekl v půli března Juan Valdes, ředitel redakčního výzkumu. "Naším přístupem je mapovat de facto," řekl agentuře Bloomberg.
"Roztát" teď mohou i další zamrzlé konflikty v takzvaném ruském blízkém zahraničí. O připojení k Rusku už požádalo Podněstří, separatistický region Moldavska, které v podstatě nikdy nebylo pod kontrolou Kišiněva - i díky ruským "mírovým jednotkám". Ve hvězdách je i budoucnost dalších regionů na východě Ukrajiny, kde se mluví spíše rusky. Podobné odhodlání může přijít ze zmiňované Abcházie a Jižní Osetie a tak dále a tak dále.
V National Geographic Society se tradičně schází zvláštní výbor, který prodiskutuje relevantní zdroje a nakonec hlasuje.
Wikichaos
Složitější je to na projektech, které vytváří široká komunita, jako například internetová encyklopedie Wikipedie nebo mapová služba Wikimapia; ty může měnit prakticky kdokoliv, ovšem změny může kdokoliv zase vrátit, někdy dokonce hrozí "editační války".
Tehdy musejí zasáhnout seniorní uživatelé s vyššími právy a například změny dané stránky dočasně zakázat. Na Wikipedii tak je například vidět, že v anglické verzi zůstává (alespoň ve středu večer) Krym součástí Ukrajiny, zatímco ruská stránka o Rusku se ocitla dočasně bez mapy a nahradil ji otazník. Jde ale nalézt i stránka, kde už je Krym přimalovaný.
Změny se zatím neprojevily ani na Wikimapii (s Wikipedií nesouvisí). Není bez zajímavosti, že ačkoliv jde o projekt globální se dvěma miliony uživatelů a stovkou jazyků, jeho zakladatelé a administrátoři jsou z Ruska.
Pokud se ale chystáte na Krym, volte už raději ruské mapy. Sice nemusejí být spravedlivé, ale - nejen kvůli přítomnosti ruských vojáků - budou pravdivější.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.