Rusko
"Lidé se bojí umírat v létě." Putina sráží penzijní reforma

Rusové přicházejí o letitou vymoženost odcházet do penze v šedesáti letech. Budou muset pracovat až o pět let déle. Kontroverzní návrh důchodové reformy vyvolal rozsáhlé protesty a kýve i s trůnem Vladimíra Putina.

Na nádraží v sibiřském Irkutsku se každý letní večer vyvalí z příměstského vlaku dav čiperných seniorů a bere útokem nejbližší tramvaj. V každé ruce mají kbelíky zakryté víčky, v nich borůvky, lesní jahody nebo houby - komodity, které se dají za pár desítek rublů prodat na trhu, což umožňuje přivýdělek k penzi. "My živoříme, ale naši vnuci se penze nedočkají vůbec," zaslechnu v rozhovoru dvou mladších seniorů. "Kde vás vezmou do práce v šedesáti letech?" přidává se do debaty paní v kloboučku a její manžel kroutí hlavou, že běhat po lese a trhat jahody po pětašedesátce - kam až hodlá vláda posunout v roce 2028 důchodový věk u mužů - se tady na Sibiři už moc nedá. Jak budete utíkat před medvědy?

Druhý den vidím v centru města demonstraci asi dvou stovek lidí. "Putin je zloděj, Putin je zloděj!" skandují a v parku na hlavním náměstí pak v hloučcích debatují o všem možném. "Důchodová reforma je zlodějina a podvod," káže organizátor demonstrace. "Státní kasa se dá zalepit jinými způsoby," dodává. Zajímavé je složení protestujících, je tu celé opoziční politické spektrum od nacionalistů přes liberály až po komunisty. Osmnáctiletý mladík Vasja, přesvědčený ctitel komunistické ideologie, dokonce přišel v uniformě vojína Rudé armády, zatímco vedle stojící dívka má na sobě ukrajinskou vlajku.

"Kdyby se teď objevil jiný lídr, nabídl by lidem lákavý program a uměl je strhnout, půjdou s ním," říká mi ve vlaku cestou po transsibiřské magistrále Jurij, voják v penzi. Přestože příslušníků silových složek, jako jsou armáda, policie a tajné služby, se reforma nedotkne, Jurij je stejně naštvaný. Putin se mu zdá málo důrazný ve vztahu k Západu a jeho vláda neefektivní. "Kolik peněz se prostavělo kvůli fotbalovému šampionátu, ale ať se všichni ti turisté jedou podívat do nějakého odlehlejšího regionu. Třeba v Burjatsku lidi jedí jen těstoviny. Když přišly povodně, dostali náhrady kolem sto tisíc rublů (30 tisíc korun, pozn. red.) za zničený dům. Copak to je?" rozčiluje se.

V ruských regionech, pokud zrovna nejde o naftařskou oblast nebo uzavřené město s továrnou na rakety, se skutečně nežije nijak idylicky. Platí, že čím odlehlejší místo, tím je to horší - list Novaja gazeta třeba v reportáži z Dálného východu uvedl příklad regionu, kde se kvůli močálům dá přes léto mezi vesnicemi cestovat jen vrtulníkem. Problém je, když někdo zemře. Tělo je třeba dopravit na ohledání, na helikoptéru nejsou peníze, a tak nebožtíci hnijí po kůlnách do prvních mrazů. "Lidé se bojí umírat v létě," píše list.

Autor je editorem Českého rozhlasu - Radiožunálu