Ukrajina
Nadějný Porošenko. Boj o parlament ve stínu války

Křehké příměří a hrozící bankrot: Ještě nikdy nebyly podmínky před parlamentními volbami tak špatné jako nyní. O to více pak prozápadní vedení okolo prezidenta Petra Porošenka doufá, že nedělní hlasování pomůže zemi stabilizovat. Téměř po roce od začátku hluboké krize je pro mnoho Ukrajinců cesta k volebním urnám dlouho očekávaným návratem k politice. Boje s více než 3600 mrtvými ale ukazují, jak moc je někdejší sovětská republika rozdělená.

S otevřením hlasovacích místností skončí špinavá předvolební kampaň. Kandidáti Opozičního bloku, mezi nimiž je řada představitelů někdejšího režimu, čelili i tělesným útokům. Radikálové měli radost z toho, že je surově házeli do kontejnerů na odpadky.

Experti varují před zhoršujícím se klimatem v zemi. Netrpělivost a vztek rostou tváří v tvář šnečímu tempu slibovaných reforem. Politolog Volodimir Fesenko varuje, že společnost stále silněji rozlišuje mezi "našimi" a "ostatními". Hovoří o "ozvěnách války".

Chaos před prvními parlamentními volbami po ruské anexi poloostrova Krym může být sotva větší. Na východě Ukrajiny, kde vládní jednotky bojují proti proruským silám, se hlasovat nebude.

"Takové volby u nás nestrpíme," prohlásil důrazně vůdce doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko. Povstalci na území, které mají pod svou kontrolou, ohlásili vlastní volby na 2. listopadu.

K tomu všemu je ještě vláda v Kyjevě pod tlakem Moskvy kvůli dlužným miliardám za plyn.

Ačkoli je Porošenko v úřadu teprve pět měsíců, jsou volby jeho poslední šancí, jak svou klesající popularitu přeměnit v parlamentní většinu. Ještě stále může sociální problémy připsat na vrub předchozí vlády a tlaku Ruska.

Bez shody s Ruskem se totiž krize zhoršuje. Bez konstruktivní většiny v parlamentu hrozí co do velikosti území druhému největšímu státu Evropy bezvládí.

O přízeň 36 milionů voličů se uchází více než šest tisíc kandidátů. Ve vstup do Nejvyšší rady, tedy jednokomorového ukrajinského parlamentu, mohou podle průzkumů veřejného mínění doufat především ti, kteří byli vidět během zimních protestů proti svrženému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, který uprchl do Ruska.

"To je ten nejdůležitější výsledek událostí na Majdanu," míní politolog Fesenko. Obrázky protestů na centrálním kyjevském náměstí Nezávislosti, lidově Majdanu, tenkrát obletěly celý svět.

Blok Petra Porošenka si podle průzkumů nadále udržuje náskok. Jeho lídrem je kyjevský starosta Vitalij Kličko, který ale zastává pouze roli tažného koně. "V žádném případě nechci mandát přijmout," řekl někdejší boxerský šampion, který chce raději zůstat na radnici.

Hlavní osobou v kampani je proto sám prezident, který i přes stanovenou nadstranickost objížděl zemi. Neustále se nechával fotografovat v uniformě po boku vojáků v blízkosti východní fronty. V televizních rozhovorech pak očividně unavený Porošenko vyzýval k podpoře svého mírového plánu.

Občanská válka není v předvolební kampani žádným tabu. "Čas pro sjednocení," hlásí plakáty s odkazem na hrozbu dalšího rozštěpení země.

Pokus někdejší premiérky Julije Tymošenkové udělat z přistoupení k NATO volební téma, se ukázal jako výstřel naprázdno, ačkoli vstup podporuje podle sondáží 56 procent Ukrajinců.

Jen očividná podpora ale její straně Vlast hlasy nepřinese. Stan této strany na Majdanu, kde se sbírají podpisy k referendu o NATO, stojí osiřelý.

Nevládní organizace Voličský výbor Ukrajiny odhaduje, že v parlamentu zasednou ze dvou třetin nováčci. Jejich práceschopnost prý lze sotva očekávat. Politolog Taras Berezovec již varuje před "obrovskou směsí" nezkušených poslanců. Bojí se toho, že již v roce 2016 budou nutné nové volby.