Sté výročí
Rusové Leninovu revoluci slaví, Kreml od ní dává ruce pryč

Sto let po bolševickém převratu je v Rusku idea osvobozujícího povstání mas pořád živá, ikony bolševismu jsou uctívané a popularita diktátora Josifa Stalina je nejvyšší od začátku století. Kreml ale stále jako by váhal, jak se k revolučnímu odkazu bolševiků postavit.

Zatímco prezident Vladimir Putin nedávno tvrdě odsoudil represe Stalinova režimu, k odstranění Leninova mauzolea z Rudého náměstí v Moskvě a k pohřbení "profesionálního" revolucionáře se ruské vedení stále nemá. Není prý na pořadu dne, dokud neodejde pokolení pamětníků. Oficiálně se úterní výročí "VŘSR" v Rusku neslaví.

Kreml je podle ruských politologů přesvědčen, že neutrální vztah ke komunistické minulosti je podmínkou národního smíru. Pro ruské vedení je dnes bolševická revoluce národní tragédií nikoli kvůli krvavým represím a nastolení totalitního režimu, ale s ohledem na fatální rozdělení ruského národa a na likvidaci jeho jednoty. Právě národní jednota je osou státní ideje dnešního ruského režimu, který z tohoto hlediska hodnotí i všechny události spojené s listopadem 1917, soudí někteří ruští analytici.

Carská dynastie je dnes v Rusku s mlčenlivým souhlasem Kremlu předmětem srovnatelného uctívání jako sám Lenin. Platformou pro udržení národní jednoty a pro režimní stabilizaci je tichý konsensus vládní strany Jednotné Rusko s komunisty, kteří carskou rodinu vyvraždili, i s pravoslavnou církví, která oběti svatořečila.

Přestože se hodnocení minulosti z pohledu komunistů a pravoslavného kléru ostře liší, proces národního semknutí zosobněný Putinem obě strany podporují, napsala v komentáři publicistka Marija Lipmanová z moskevského Centra Carnegie. Podle disidenta Alexeje Navalného je Putinovým heslem loajalita elit a demobilizace zbytku.

Jakékoli ohrožení pečlivě udržované jednoty a národního smíru, podpořeného Putinovým kultem, vnímá Kreml jako možnou předzvěst neblahých revolučních událostí, které teď v ruské interpretaci zosobňují demonstrace neparlamentní opozice a v krajní podobě ukrajinský převrat z roku 2014.

Revoluce z doby před sto lety je pro Kreml varováním. "Revoluční události je třeba hodnotit klidně a s úctou, Velká revoluce už naše občany nerozděluje," řekl nedávno Sergej Naryškin, šéf Ruské historické společnosti (RIO). Právě apolitická RIO, nikoli Kreml, parlament nebo vláda, je garantem vzpomínkových akcí. V Rusku jich prý má být do konce roku na tisíc.

Idea komunismu se ale neomezuje hranicemi Ruska, kulaté výročí revoluce si podle agentury TASS připomenou v 80 zemích světa. Jedním z vrcholů je mezinárodní konference komunistických stran, která začala ve čtvrtek v Petrohradě. Ruský akademik Žores Alferov, dlouholetý komunista a držitel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2000, na tiskové konferenci před zahájením akce podpořil názor, že američtí pracující žijí lépe díky Velké říjnové socialistické revoluci.

Ruští historikové tak jasno nemají, o výročí událostí z roku 1917 vzrušeně diskutují. Podle moskevského tisku se jejich názory různí, ale shodují se v jednom: do objektivního hodnocení bolševického převratu má ruská společnost ještě daleko.