Kladivo krize
Rusové nemají na dovolenou v cizině. Česko je stále láká

Mnoho Rusů zůstane letos doma, na zahraniční turistiku zkrátka nemají dost peněz. Poptávka po cestách do ciziny klesla od loňska o 25 až 35 procent. Důvodem jsou krize, embarga, pád rublu, ale také přístup k ruským turistům v některých zemích. Cesta za humna Ruské federace stojí často dvakrát více než dosud. K výjimkám patří Česká republika, která jako destinace zůstává u Rusů stále v oblibě.

Většina Rusů ale stejně nemá platný pas.

Zimní prázdniny trvají v Rusku od 31. prosince do 11. ledna. Hodně Rusů si k tomu vezme ještě několik dní volno, aby si užili plnohodnotnou dovolenou. Když si to můžou dovolit, vyrazí i za hranice.

Tentokrát jim ale udělala čáru přes rozpočet aktuální situace spojená s ekonomickou mizérií. Poptávka po cestách do ciziny v zimě klesla o 25 až 35 procent, sdělila výkonná ředitelka Asociace ruských cestovních kanceláří (Association of Russian Tour Operators) Maja Lomidzeová.

"Poptávka po cestách do evropských zemí silně klesla. Na lyžování do Francie vyrazilo o 35 procent méně Rusů, v Řecku je jejich počet dokonce o 38 procent nižší.

Ne že by třeba na alpských svazích tvořili Rusové nějakou masu, například ve Švýcarsku a v Rakousku jich byla roku 2013 z celkového počtu cizinců pouhá zhruba dvě procenta, ale Rusové se řadí k zahraniční klientele, která vydává v průměru více peněz než většina ostatních. A počet Rusů v Alpách byť pomalu, ale jistě stoupal.

Podle Lomidzeové jsou výjimkami v Evropě jen Finsko a Česká republika. I tam se sice sníží počet ruských návštěvníků, ale jen o necelých 20 procent.

V Česku nastal větší výkyv hlavně kolem Vánoc a Silvestra, kdy jsou například zájezdy do Prahy dražší. Třeba v Krkonoších, ve Špindlerově Mlýně, si ovšem na nedostatek Rusů nemohou stěžovat.

Jak ukazují data Institutu turismu agentury CzechTourism o návštěvnosti zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních, přijelo do nich v ČR celkem 545 tisíc ruských turistů, což bylo o 9,3 procenta méně než ve stejném období předchozího roku.

Průměrná délka pobytu ruských návštěvníků v Česku byla 5,9 dne, což je nejvíce mezi všemi sledovanými zeměmi.

Za Rusy následovali Izraelci (4,9 dne), Malťané (4,5), Holanďané (4,2) a Němci (4,1). I tento údaj agentury CzechTourism dokládá nemalý význam Rusů pro turistický ruch v Česku.

Poptávka v samotném Rusku však klesla i u dalších klasických cílů tamních zájemců o dovolenou. Na Maledivy chtělo loni o 10 procent méně Rusů, na Kubu o 15 procent méně.

K nejoblíbenějším zimním destinacím Ruských turistů patří Finsko a Vietnam, ale i o ně klesl zájem v průměru o 17 procent, pokračuje expertka. Na druhé příčce poptávky Rusů zůstalo roku 2014 Thajsko, třebaže jich tam vyrazilo o 20 procent méně.

Nejvíce ruských turistů vyrazilo loni opět do země na Nilu. "Do Egypta vyjede o těchto prázdninách dokonce o 10 procent více turistů než rok předtím. Je to jediná země, u níž je zaznamenána pozitivní dynamika," dodává Lomidzeová. Z Rusů má radost i vláda v Káhiře, protože v tamních těžkých časech pomáhají zachraňovat egyptskou turistiku.

Stížnosti se ovšem občas objevují v souvislosti s chováním ruských návštěvnic (nestydatost...), hlavně žen. "Egypt volí ti, kdo se musejí zříct drahé dovolené, ale přesto chtějí vycestovat," říká Lomidzeová.

"Ne všechno se točí kolem peněz, zdraví je důležitější," argumentuje pro list RBTH oční chirurg Nikolaj Ovečkin. "Po práci se musí bezpodmínečně zotavit. Chápu, že Thajsko dnes podraží na dvojnásobek. Ale raději pojedu o zimních prázdninách k moři, abych tam nasbíral síly, a šetřit budu později."

Mnozí z těch, kteří oslavovali příchod Nového roku v cizině, si své cesty zarezervovali a zaplatili ještě před pádem rublu. Rusové mají obecně tendenci plánovat si zimní dovolenou dlouho dopředu.

Cesta sama dělá ale jen část nákladů celé dovolené. Všechny výdaje, které vzniknou během ní, se musejí platit v aktuálním kurzu měny v té které zemi. To v současné době tlačí mnoho turistů k tomu, aby své rezervace nechávali propadnout.

Někdy jim dokonce vrátí už zaplacené peníze zpět, třeba v případě, kdy kvůli ekonomické situaci zruší zájezd nebo let sama firma, která cestu organizovala.

K tomu, že nyní nevyrazí "za hranice všedních dnů", však některé Rusy nevede jen prázdná peněženka. Svou roli hraje třeba i fakt, že se kvůli krizi na Ukrajině setkávají někde s neochotou, nepřívětivým, dokonce až nepřátelským jednáním. Proč jezdit někam, kde se necítím dobře a kde mi dávají najevo, že nejsem vítán. 

V této souvislosti vznikla i černá listina hotelů a cestovních organizací, jež vůči Rusům neprojevují dostatečnou vstřícnost.

Přání opustit tak jako tak své čtyři stěny vede k tomu, že vzrostla výrazně poptávka po dovolené doma v Rusku, a to až o 35 procent. K nejžádanějším cílům patří lyžařské oblasti Krasnodaru, Altaje, Uralu nebo Sibiře," uvádí výkonná šéfka Asociace ruských cestovních kanceláří. Velký zájem je i o Petrohrad, města Zlatého kruhu (severovýchodně od Moskvy) či Kazaň.

Pokud jde o cestování, stojí před částí Rusů, a není jich zrovna málo, ještě jedna překážka. Loňská březnová anketa analytického a výzkumného centra Levada odhalila, že pouze 28 procent Rusů má platný cestovní pas. A bez něj Rus za hranice nemůže.

Jen devět procent dotázaných tazatelům z Levady odpovědělo, že každý rok uskuteční dvě a více cest do ciziny, zatímco šest procent vycestuje nejméně jednou v souvislosti se svou prací za hranice bývalého Sovětského svazu.

Celých 60 procent tuto oblast neopustilo ještě ani jednou ve svém životě.