Rusko v zemích NATO provádí nejen špionáž, sáhlo i k útokům

Výběr nepřátelských ruských aktivit ve vybraných zemích NATO (aliance dnes vyjádřila znepokojení nad nedávnými škodlivými aktivitami, které vyvíjí Rusko na území ČR, Estonska, Německa, Lotyšska, Litvy, Polska a Británie):

BRITÁNIE

- V březnu 2018 byl v britském Salisbury otráven nervovou látkou Novičok bývalý ruský tajný agent Sergej Skripal, který v zemi získal útočiště, a jeho dcera Julija. Dvojice, kterou našli v bezvědomí v centru města, byla v kritickém stavu hospitalizována, ale přežila. Skripal dlouhá léta působil jako agent ruské vojenské rozvědky a v 90. letech se nechal naverbovat pro spolupráci s britskou tajnou službou MI6. V roce 2006 byl v tajném procesu odsouzen na 13 let, ale v roce 2010 ho Moskva spolu s dalšími třemi osobami vyměnila za deset svých špionů zadržených v USA. Od té doby žil v Británii. Počátkem září 2018 tehdejší britská premiérka Theresa Mayová před poslanci uvedla, že za otravou Skripala a jeho dcery stojí příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. V důsledku této události bylo vyhoštěno téměř 150 diplomatů Ruska z Británie, z některých dalších zemí EU a z USA a Kanady, Rusko oplatilo tato opatření obdobným způsobem.

- Britské úřady například loni v srpnu zadržely a vznesly obvinění vůči třem bulharským občanům, kteří čelí podezření ze špionáže pro Rusko. Obvinění byli zatčeni předtím v únoru, údajně pracovali pro ruské bezpečnostní služby. Bulharská ambasáda v Londýně uvedla, že o zatčení nebyla předem informována.

ČR

- Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) na konci letošního dubna odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku, při kterém v roce 2014 zemřeli dva lidé. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU, kteří chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde provádělo Rusko vojenské operace. Protože se podezřelí pohybují v Rusku, které odmítlo s českou policií spolupracovat, nemohli kriminalisté zahájit jejich trestní stíhání. Za výbuchy byli podle policie agenti GRU Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga, kteří jsou podezřelí také z otravy Skripala a jeho dcery v britském Salisbury z roku 2018.

- První sklad ve Vrběticích explodoval 16. října 2014, druhý pak 3. prosince téhož roku. Oba sklady si pronajímala ostravská firma Imex Group. Munice uložená v dalších skladech byla z Vrbětic odvezena. Kromě smrti dvou lidí způsobily výbuchy podle policie škodu přesahující miliardu korun. Zjištění vyšetřovatelů o zapojení agentů ruských tajných služeb vyvolalo v roce 2021 diplomatickou roztržku s Moskvou. Česko i Rusko si vzájemně vyhostily desítky pracovníků ambasád.

NĚMECKO

- Ruský prezident Vladimir Putin nedávno naznačil možnost výměny amerického novináře Evana Gershkoviche zadržovaného v Rusku za některého z Rusů vězněných na Západě, z kontextu vyplynulo, že šlo o Vadima Krasikovova, jenž si v Německu odpykává doživotí za vraždu muže v centru Berlína v roce 2019.

- Krasikova poslal německý soud v roce 2021 na doživotí do vězení za vraždu gruzínského občana narozeného v Čečensku z roku 2019. Krasikov čtyřicetiletého Zelimchana Changošviliho zastřelil za bílého dne v parku v centru Berlína. Soud zároveň dospěl k závěru, že v pozadí případu stojí ruské úřady, které se rozhodly Changošviliho "zlikvidovat", a zločin označil za "státní terorismus". Moskva svou účast na vraždě opakovaně popřela.

- Čtyřiapadesátiletý důstojník německé armády se před několika dny u soudu v Düsseldorfu přiznal, že Rusku coby špion poskytoval vojenské informace. Přiměl ho k tomu prý strach z jaderné eskalace ve válce na Ukrajině. Muž je obžalován ze zvláště závažné špionáže ve prospěch Ruska. Obžalovaný voják z povolání byl jako kapitán odpovědný za systémy elektronického vedení války. Spolkové státní zastupitelství tvrdí, že cílem obžalovaného bylo "zajistit ruským ozbrojeným silám výhodu na pozadí aktuální politické situace".

- Německá policie v polovině dubna v Bavorsku zatkla dva muže s německým a ruským občanstvím, kteří podle vyšetřovatelů chystali sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Jsou podezřelí i ze špionáže a jeden z nich také ze členství v teroristické organizaci. Hlavním podezřelým je 39letý muž, který má německé i ruské státní občanství. Nejpozději od října 2023 podle vyšetřovatelů systematicky sledoval vojenské objekty, železniční tratě a další infrastrukturu a pořizoval fotografie a videa s cílem připravit bombové útoky na zásobovací linie pro ukrajinskou armádu. Chtěl tak zabránit tomu, aby z Německa do Ruskem napadené východoevropské země směřovaly zbraně a další materiál.

POBALTÍ

- V pobaltských státech v posledních týdnech zesílilo rušení satelitního navigačního systému GPS v oblasti Baltského moře, ze kterého je obviňováno Rusko. Pobaltské země 29. dubna varovaly, že rušení signálu GPS by mohlo způsobit leteckou katastrofu. Ministři zahraničí Estonska, Litvy a Lotyšska odděleně varovali před riziky spojenými s rušením GPS, když se musely vrátit dva letouny mířící z Finska do Estonska. Finské aerolinky následně rozhodly, že nejméně do 31. května přeruší linku z Helsinek do Tartu. Podle odborníků se rušení GPS v posledních měsících dotklo desítek tisíc civilních letů. Narušilo také navigační signály, které používají plavidla v Baltském moři.

- Estonská bezpečnostní policie (KaPo) v polovině ledna zadržela ruského profesora Vjačeslava Morozova, donedávna působícího na univerzitě v druhém největším estonském městě Tartu. Je podezřelý, že se dopustil vyzvědačství pro ruské tajné služby. Politolog Morozov na univerzitě v Tartu přednášel o vztazích mezi EU a Ruskem a o mezinárodní politice.

- Za špionáž ve prospěch Ruska poslal soud v Rize loni v listopadu na 8,5 roku do vězení někdejšího ministra vnitra a poslance Jánise Ádamsonse, jeho ruský komplic Gennadij Silonov byl odsouzen na sedm a půl roku odnětí svobody. Podle soudu Ádamsons shromažďoval důvěrné informace a prostřednictvím Silonova je předával ruským tajným službám.Týkaly se práce lotyšských vládních úřadů, bezpečnostních orgánů a armády.

- Estonsko, Litva a Lotyšsko letos v polovině ledna oznámily, že chystají na svých hranicích s Ruskem a Běloruskem postavit obrannou linii včetně stovek bunkrů. Podnětem pro výstavbu obranných konstrukcí na hranicích je podle estonského ministra ruská vojenská agrese na Ukrajině. Obranná linie má zahrnovat asi 600 betonových bunkrů podél estonských hranic. Odhaduje se, že jejich výstavba vyjde na zhruba 60 milionů eur (asi 1,5 miliardy korun). Výstavba má být zahájena v roce 2025.

POLSKO

- Polsko loni na začátku srpna zadrželo Bělorusa podezřelého ze špionáže pro Rusko. Podle prohlášení ministra vnitra Mariusze Kamińského šlo už o 16. dopadeného podezřelého z účasti v ruské špionážní síti. Muž se podílel na pozorování vojenských objektů a přístavů, vyvíjel také propagandistickou činnost ve prospěch Ruska, uvedl ministr. Například loni v červenci zadrželi agenti tajné služby ukrajinského občana, který pracoval pro Rusy a v Polsku pobýval od roku 2019. Zadrženému Ukrajinci hrozí až deset let vězení.

- Už na konci června 2023 v Polsku zadrželi profesionálního ruského hráče ledního hokeje podezřelého ze špionáže. V březnu polské úřady oznámily odhalení ruské špionážní sítě a zadržení devíti lidí, kteří údajně chystali sabotážní akce a monitorovali železniční tratě vedoucí na Ukrajinu. Předtím v dubnu Polsko oznámilo, že zavádí zakázanou zónu v okruhu 200 metrů kolem terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) ve Svinoústí (Świnoujście) na pobřeží Baltu, a to kvůli obavám z ruské špionáže.

- Polsko, přes které proudí dodávky západního vojenského materiálu na Ukrajinu, tvrdí, že se stalo důležitým cílem ruských špionů, a viní Moskvu z pokusu o destabilizaci země.