Výsledky summitu
Rusku se nelíbí plány NATO umístit v Polsku síly rychlé reakce

Umístění sil rychlé reakce NATO na území Polska by byl nepřátelský akt vůči Rusku. V reakci na výsledky summitu Severoatlantické aliance to dnes řekl šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexej Puškov. Podle něj by bylo daleko logičtější, kdyby taková jednotka působila na jihu Evropy, například v Turecku.

"Informace o tom, kde by tato útočná skupina mohla být vytvořena a kde by měla působit - pravděpodobně v Polsku - napovídají, že jde o nepřátelský akt vůči Rusku. Více než nepřátelský," řekl Puškov v ruské zpravodajské televizi Rossija 24.

Trval na tom, že Rusko nikoho neohrožuje, a řekl, že "zřejmým cílem je vylekat a zastrašit Rusko", ačkoli tato země "neprojevuje žádnou agresi ani agresivní úmysly vůči Evropě a evropským zemím".

Puškov podle agentury TASS pochybuje, že by USA šly tak daleko a otevřely vojenské základny na Ukrajině. "Rusko žádným způsobem neohrožuje Spojené státy, avšak umístění americké vojenské infrastruktury poblíž Ruska by bylo těžkou ranou v rámci dlouhodobých americko-ruských vztahů," řekl Puškov.

NATO na svém summitu reagovalo kromě jiného na nové bezpečnostní prostředí, které vzniklo v Evropě kvůli konfliktu na Ukrajině. Aliance se dohodla na vytvoření nové jednotky rychlého nasazení, která bude schopná do 48 hodin zasáhnout v krizi v jakékoli členské zemi. Má mít až pět tisíc lidí, kteří budou mít připravené zázemí ve východních státech aliance. Detaily se budou ještě dojednávat, ale už v pátek z dějiště summitu pronikla informace, že by velitelství této jednotky zřejmě mohlo být v polském Štětíně.

Příměří, které začalo od pátečního večera platit mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty na východě Ukrajiny, se podle dostupných zpráv zatím dodržuje. Během noci nebyly hlášeny žádné další boje, informoval dnes server BBC.

Zpravodaj BBC v Doněcku referoval, že v noci nebyla v této oblasti slyšet žádná dělostřelecká palba, vyskytly se pouze nepotvrzené zprávy o ostřelování pozic ukrajinské armády nedaleko letiště v Doněcku.

Z černomořského přístavu Mariupol, který je jižněji, tweetoval zase jiný zpravodaj, že i tam je dodržován klid zbraní.

Podmínky dodržování klidu zbraní, na kterém se v pátek dohodli v Minsku zástupci Kyjeva a proruských separatistů, bedlivě sleduje Brusel, který chce na Rusko uvalit nové sankce až podle vývoje na Ukrajině. Dnes se čeká výměna zajatců mezi proruskými rebely a ukrajinskou armádou. Na východ země také míří humanitární konvoj z Ruska.

Není zatím jasné, zda se plánovaná výměna zajatců, která je jedním z bodů dohody, nakonec opravdu uskuteční. Ukrajinský prezident Petro Porošenko i povstalci jsou na ni ale podle svých prohlášení připraveni. Rebelové prý zadržují přes tisícovku vojáků a armáda několik stovek separatistů.

Na východě Ukrajiny se očekává příjezd prvního ze dvou ohlášených ruských konvojů s pomocí pro civilisty. Ruská kolona údajně na Ukrajinu vstoupí pod záštitou Červeného kříže.

Pokud bude mírový proces na Ukrajině pokračovat, mohlo by se Rusko vyhnout novým unijním sankcím, na jejichž přitvrzení se v pátek v Bruselu dohodli velvyslanci členských zemí EU. Brusel chce ale vidět pokrok v řešení krize, z jejíhož podněcování obviňuje Moskvu. Podle diplomatických zdrojů se unijní země mají k možnému vyhlášení nových odvetných opatření vůči Rusku vyjádřit o víkendu. Případné uvalení nových sankcí se čeká nejdříve v úterý.