Slovenští profesionální vojáci opět zpívají. I lidovky

Do kasáren slovenské armády se opět vrací zpěv jako prostředek k povzbuzení nálady a stmelení kolektivu. Od zrušení povinné vojenské služby v roce 2005 se v armádě při nástupech nezpívalo, nyní profesionální vojáci tuto praxi obnovují na rozkaz nového velitele, generálmajora Jaroslava Vývleka.

„Naši vojáci se samozřejmě učí zpívat. Nevím, jak to na vás působi. Myslím, že to bylo motivující pro ty maminky a zároveň osvěžením nástupu vojáků," prohlásil Vývlek po odjezdu michaloveckých vojáků do Afghánistánu. „V ozbrojených silách se cvičí, bojuje i zpívá."

ČTĚTE TAKÉ: Slovenské vojsko trápí světová krize. Propouští

"Povinný zpěv lidových písní, jako například Slovenské mamičky nebo Tam pod Tatrami, je nejen návratem k tradici, ale prospívá i zdraví," uvedl mluvčí slovenské armády Milan Vanga.

"Není to slovenský výmysl, všechny vyspělé armády v současnosti mají tuto tradici. Se zpěvem pochodovali vojáci i v římských dobách a dokonce i za slavného vojevůdce Alexandra Makedonského," dodal.

Zpěv má podle Vangy posílit ve vojácích pocit loajality k vlasti, které slouží, dalším pozitivním krokem je prý i "zdravotně-výcvikový rozměr". "Při zpěvu pochodových písní jsou doby nádechu a výdechu přesně propočítané, což znamená, že vojáci se při přesunech tolik neunaví, když správně dýchají," zdůraznil. Vojáci tak zpívají několikrát denně, prakticky při každém přesunu.

Slovenské mamičky pekných synov máte

Zpívající vojáky lze prý potkat i mimo kasárna. Vojáci si mohou zanotovat některou slovenskou lidovou píseň ze schváleného seznamu nebo navrhnout vlastní, která bude charakterizovat jejich útvar nebo odpovídat regionu působení. Nejběžnější je však známá píseň Slovenské mamičky, i když její text vychází ještě z povinného "braní na vojnu", a neodpovídá tak zcela přesně profesionální dobrovolnosti:

Slovenské mamičky pekných synov máte,
vychovali ste ich, na vojnu ich dáte.
Vychovali ste ich ako to vtáčatko,
za nimi zaplače nie jedno dievčatko.
Nie jedno dievčatko rúčky zalamuje,
škoda ťa preškoda na tej vojne bude.

I vojenský duchovní Ján Čupalka s rozkazem souhlasí, líbí se mu, že se vojáci díky zpěvu nemračí. „Je pravda, že se to mnohým vojákům nelíbí, ale myslím, že už si postupně zvykají. Jsem rád, že je slyším zpívat nejen na mši, ale i na nástupišti. Myslím, že to mnozí berou i s humorem," citoval jej deník Sme.

Sami vojáci se ale k nové povinnosti stavějí opatrně, někteří z ní podle médií nejsou příliš nadšeni. "Už nám to připomíná hodiny hudební výchovy. Kdo si nepamatuje text, chodí s papírem v ruce. To nařízení připomíná spíš návrat starého režimu," řekl deníku Sme jeden  dělostřelec z Michalovců.

Foto: Slovenská armáda