Su Ťij slaví narozeniny a svět žádá její propuštění
19.06.2010 12:29
Buddhistickým mnichům byla ráno nabídnuta snídaně, z klecí byli vypuštěni na svobodu ptáci a děti přítomných členů strany dostaly knihy a pastelky. Den před oslavami mniši v jednom z klášterů zasadili na počest Su Ťij stromy.
PSALI JSME: Su Ťij ani její strana se nezúčastní voleb v Barmě
Před sídlem Národní ligy hlídkovali policisté v civilu a fotografovali příchozí. Poblíž bylo zaparkováno šest automobilů se členy pořádkových jednotek.
Nositelka Nobelovy ceny za mír jubileum oslaví ve svém domě, v němž je již několik let nucena pobývat v domácím vězení. Na její počest se sešly desítky aktivistů před barmskou ambasádou v Manile na Filipínách. Demonstranti nakrojili dort ozdobený číslicí 65 a požadovali její propuštění, "které by pro Su Ťij bylo nejlepším dárkem". U hranice s Barmou si v Thajsku narozeniny známé bojovnice za demokracii připomnělo asi 200 politiků, mnichů a studentů.
Na oslavu narozenin se již v pátek konaly pochody a setkání v několika světových metropolí včetně Dublinu, Sydney, Toronta, Singapuru a Prahy.
Svobodu pro Su Ťij v pátek požadoval americký prezident Barack Obama. "Znovu důrazně žádám barmskou vládu, aby okamžitě a bezpodmínečně propustila Do Aun Schan Su Ťij a všechny politické vězně a umožnila jim vybudovat stabilní a prosperující stát, který respektuje práva svých občanů," uvedl.
Pan Ki-mun apeloval na propuštění disidentky a všech vězněných členů opozice před nadcházejícími parlamentními volbami, které mají být prvním veřejným hlasováním za posledních 20 let. Podle nyní platných volebních zákonů se ale Su Ťij a další opoziční politici nemohou voleb zúčastnit.
I když v zemi vládne vojenská junta, zůstává Su Ťij pro mnoho Barmánců skutečnou vůdkyní. V roce 1990 vyhrála Národní liga pro demokracii s jasnou převahou volby. V tu dobu byla již ale Su Ťij ve vězení za údajné ohrožování státu. Straně nebyla nikdy předána moc, místo toho byla postupně ochromována. Letos junta výsledky voleb z roku 1990 zrušila. Strana chce letošní volby bojkotovat, protože volební zákon považuje za nespravedlivý.
ČTĚTE TAKÉ: Su Ťij dostala dalších 18 měsíců domácího vězení
Su Ťij strávila od roku 1989 ve vězení nebo v domácím vězení 15 let, nikdy se ale svého boje nevzdala ani se nenechala přinutit k emigraci.
Mezinárodní tlak na propuštění Su Ťij zesílil poté, co jí byla udělena dvě prestižní ocenění: Cena Andreje Sacharova (1990) a Nobelova cena za mír (1991), kterou získala na návrh tehdejšího českého prezidenta Václava Havla.
Foto: ČTK/AP
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.