Ukrajinský parlament schválil odvolání ministra kultury Oleksandra Tkačenka, který podal demisi poté, co se stal terčem kritiky kvůli záměru vynaložit během probíhající války s Ruskem více než 500 milionů hřiven (asi 296 milionů Kč) na dokončení muzea hladomoru z 30. let minulého století. Pro ministrovu demisi hlasovalo 321 poslanců, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda.
Dodal, že podle poslance Jaroslava Železnjaka není jmenování Tkačenkova nástupce na pořadu dne a nejspíše se tak nestane tento týden. V médiích se již dříve objevily úvahy, že řízením resortu bude nejspíše pověřen Tkačenkův první náměstek.
Na Ukrajině schvaluje demise členů vlády parlament. Tkačenko už jednou, předloni v listopadu, ohlásil své odstoupení, ale nakonec vládu neopustil, připomněl deník.
"Kultura je během války důležitá, protože je to válka nejen o území, ale i o lidi," hájil se Tkačenko na facebooku minulý týden poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl předsedovi vlády, aby ministra kultury vyměnil. Tkačenko zdůraznil, že vynakládat peníze na kulturu za války je neméně důležité než na drony, protože "kultura je štítem naší identity a našich hranic".
Zelenskyj tehdy zdůraznil, že za války by měla být hlavní pozornost státu, a tím i významný díl státních prostředků, věnována obraně. Muzea, kulturní centra, symboly a další kulturní záležitosti jsou sice důležité, "ale právě teď máme jiné priority". Po 17 měsících války veřejnost podle prezidenta chápe, že se šetří na věcech, které nejsou naléhavě potřebné. Premiér Denys Šmyhal následně na jednání vlády vyzval úřady a místní samosprávy, aby odložily všechny výdaje, které nepatří k prioritám, přičemž "naprostou přednost" má obrana země.
Plán dokončení výstavby Národního muzea hladomoru vyvolalo pobouření veřejnosti, podobně jako v současnosti realizovaný nápad vyměnit státní znak Sovětského svazu za ukrajinský znak na štítu sochy Matky-vlasti, která se tyčí nad Kyjevem. Mnozí Ukrajinci podle deníku vyzývali úřady, ať státní peníze vynakládají pouze na vítězství ve válce a životně důležité věci, ale ať neutrácejí za muzea, památníky, lávky pro pěší a další věci, bez kterých se lze za války obejít.
Takzvaný holodomor je jedním z ústředních bodů ukrajinské identity. Při uměle vyvolaném hladomoru zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina podle odhadů historiků 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Loni ho uznal například Evropský parlament, německý Spolkový sněm, francouzské Národní shromáždění či obě komory českého parlamentu za genocidu.
Ukrajinská vláda na obranu v prvním pololetí letošního roku podle premiéra vynaložila 672 miliard hřiven (asi 395 miliard Kč), zatímco veškeré daňové příjmy činily 600 miliard. "Tedy každou hřivnu a každou kopějku, kterou občané odvedli do rozpočtu, hned posíláme na mzdy vojáků, na techniku, zbraně, drony, munici a další potřeby naší armády," prohlásil Šmyhal podle agentury Interfax-Ukrajina.
