Ozbrojené síly Rakouské republiky (Bundesheer) jsou prý "armádou generálů". Tato štiplavá poznámka deníku Neue Zürcher Zeitung ze sousedního Švýcarska, které je stejně jako Rakousko neutrální zemí, podnítila rakouského poslance za Zelené Petera Pilze k parlamentní interpelaci. Vyzval ministra obrany Norberta Darabose, aby poslancům sdělil skutečný počet generálů, informovaly rakouské deníky Die Presse a Salzburger Nachrichten.
Odpověď byla pro mnohé omračující: rakouská armáda má 207 generálů, což při šestnácti tisících vojáků z povolání (jinak je rakouská armáda branecká) znamená, že každý 80. voják z povolání má generálskou hodnost.
Čistí generálové (bez doplňujícího přívlastku, tedy odpovídající české hodnosti armádní generál) jsou tři v aktivní službě a dva v záloze. Následují tři nižší generálské stupně, a to generálporučík, kterých je sedm, generálmajor, jichž je
K tomu je třeba přičíst 17 generálů miliční služby (aktivní zálohy) a 31 generálů v záloze. Spolu s povolanci má rakouská armáda 36 tisíc mužů v aktivní službě, k tomu třicet tisíc aktivních záloh a v případě mobilizace může povolat na 950 tisíc záložníků. Na armádu vynakládá neutrální Rakousko asi jedno procento HDP, není členem NATO.
Česká armáda přešla na ryze profesionální službu a má v současnosti podle dostupných zdrojů celkem asi 22 tisíc mužů, stát na ni vynakládal v uplynulých letech asi 1,4 procenta HDP. Počet generálů je v polooficiálních zdrojích udáván jako jeden na 1045 vojáků k roku 2010, což by odpovídalo asi dvaceti generálům. Ještě kolem roku 2008 však i v Česku zaznívaly stesky na to, že generálů je příliš mnoho.
