V ukrajinské armádě už slouží 3800 vězňů, uvedl poslanec

V ukrajinské armádě už slouží 3800 vězňů, kteří se ve věznicích přihlásili do války proti ruské agresi. V ukrajinských médiích to uvedl poslanec Roman Kostenko z branného výboru ukrajinského parlamentu.

"Většina z nich nedávno dokončila výcvik. Ale mezi nimi jsou už ranění a i zabití," řekl poslanec listu Ukrajinska pravda. Zákonodárce připustil, že zájem vězňů o mobilizaci poklesl, což vysvětlil tím, že většina z těch, kteří měli zájem, už vstoupila do armády. Předpokládá, že do armády se nakonec přihlásí okolo 5000 vězňů. Záhodno by bylo umožnit vstup do armády i obviněným, kteří jsou vyšetřovací vazbě, usoudil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v květnu podepsal nový zákon, který umožňuje některým kategoriím odsouzených přihlásit se do armády; ti pak jsou podmínečně propuštěni, aby mohli bránit vlast. Zákon zakazuje mobilizovat odsouzené vrahy a sexuální násilníky, stejně tak jako pachatele trestných činů proti národní bezpečnosti, anebo činitele odsouzené za korupci. Nikomu nesmí do konce trestu zbývat více než tři roky.

Norma je jedním z kroků Kyjeva, jenž má pomoci doplnit ukrajinské jednotky a střídat vojáky vyčerpané z bojů proti ruské armádě. Lidské zdroje jsou pro ukrajinskou armádu dlouhodobým problémem, protože bojuje s mnohem početnějším nepřítelem.

"Nedalo se počítat s tím, že se přidá všech 20.000 lidí, které jsme pokládali za potenciální vojáky, protože při předchozích průzkumech přání projevilo okolo 4500 (vězňů)," vysvětlovala náměstkyně ukrajinského ministra spravedlnosti Olena Vysocká poté, co se týden po prezidentově podpisu nového zákona do armády přihlásily tři tisícovky vězňů.

Bezprostředně po vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Teď už se však před vojenskými středisky fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých počtech mrtvých a raněných na obou stranách.

K nabírání trestanců do armády už v dřívější fázi války přistoupila Moskva. Ruský program se od ukrajinského nicméně liší, především v tom, že Moskva umožňuje bojovat i odsouzencům za nejtěžší zločiny. S náborem trestanců svého času začal šéf soukromé žoldnéřské armády Jevgenij Prigožin, který loni v létě zahynul při neobjasněném pádu letadla dva měsíce po neúspěšné vzpouře proti Moskvě. Pokud trestanci přežili šest měsíců na frontě, získali svobodu i pachatelé těžkých zločinců, včetně vrahů. Ruskou společností ale otřásají zločiny, kterých se takoví veteráni dopouštějí po návratu z ukrajinského bojiště.