Zbožňovaný i proklínaný
V zemi sultánova tureckého snu
24.04.2016 10:30 Reportáž
V Evropě mu nemohou přijít na jméno, doma ho národ zbožňuje i proklíná. Nikdo z tureckých vládců se v posledních desetiletích nezapsal do dějin tak jako Recep Tayyip Erdoğan. Co dal a vzal obyčejným Turkům a jak se žije v jeho zemi?
Projet dnes veřejnou dopravou Istanbul z jednoho konce na druhý trvá skoro pět hodin. Za předpokladu, že člověk má štěstí a neuvízne v zácpě.
"Hrne se sem každý, Turci z provincií, Syřané, Bangladéšané, Pákistánci," stěžuje si Adnan, prodavač v obchodě s telefony v centru města. Istanbul se v poslední době až do takových rozměrů, že nikdo ani neví, kolik tu vlastně žije lidí. "Oficiálně se říká patnáct milionů, ale ve skutečnosti je těch milionů možná i víc než dvacet," říká Adnan. Nadává, že do zaměstnání dojíždí každý den skoro dvě hodiny tam a stejnou dobu zpátky. Nájmy v poslední době vyletěly nahoru až desetinásobně, pronajmout si bydlení blíž centru si nemůže s pětičlennou rodinou dovolit. Nejvíc mu ale vadí, že migranti berou zdejším lidem práci a drasticky tlačí platy dolů: "Před třemi lety byla mzda kvalifikovaného zaměstnance dva tisíce tisíc lir (16 800 korun - pozn. red.). A dnes - klidně i polovina. Jak za to máme žít?"
Kvůli migrantům dnes Adnan nemůže přijít na jméno prezidentu Recepu Tayyipu Erdoğanovi a dalším politikům ze Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), kteří v zemi vládnou už bezmála třináct let.
Podle něj je Erdoğan příliš vstřícný a měl by všechny migranty šupem poslat tam, odkud přišli. Bez ohledu na to, jestli se v jejich zemi válčí, nebo ne. Jinak mu ale Erdoğan nevadil, do doby, než se krize s uprchlíky vyhrotila, mu dokonce fandil a volil ho. Jeho reformy jsou mu sympatické, stejně jako příklon k islámu - pochází totiž z konzervativní rodiny. A její ženská část rodiny prý ocenila, když AKP jako jeden ze svých prvních kroků zrušila zákaz nošení šátků do veřejných budov a na univerzity, zavedený jejími sekulárními předchůdci.
Sultán stavitel
V mnohém se dá Erdoğan srovnat a ruským prezidentem Vladimirem Putinem - oba se vidí jako historičtí lídři svých národů, oba prosazují "řízenou demokracii" a s oblibou "dusí" média. Zatímco ale Putinův vzestup stojí na řinčení zbraněmi na všechny kolem, Erdoğan na armádu tolik nespoléhá. Zbraní je ekonomika.
"Můžete ctít zásady islámu, a přitom být bohatí," prohlásil před lety, když se AKP chopila moci. Jednu modernizační zkušenost z doby, kdy byl starostou Istanbulu, už za sebou měl, podařilo se mu pohnout s městskou dopravou i chronickým deficitem vody (viz Týden 12/2016). Jako premiér Erdoğan otevřel trhy pro podnikatele z celého Turecka a ukončil výsady privilegovaných podnikatelů, navázaných na předchozí politické elity. Privatizoval letiště, přístavy i státní telekomunikační společnost. Především ale rozběhl modernizaci země, srovnatelnou s tou, kterou spustil ve dvacátých letech Mustafa Kemal Atatürk, zakladatel moderního Turecka.
Růst ekonomiky díky tomu stoupl na devět procent a to už je ve společnosti znát. Po celém Turecku se v současné době staví, bagry a tlučení sbíječek je slyšet úplně všude, ať už je to na tržišti v malém zapadlém městě pod horami nebo v centru Istanbulu. Sám Erdoğan chce vybudovat největší letiště a mešitu světa, staví mosty přes Bospor, Izmitský záliv a Dardanelskou úžinu a hodlá oživit dávný plán osmanských sultánů na průplav z Marmarského do Černého moře. Do roku 2023 mají všechna největší města v zemi spojit vysokorychlostní tratě, cesta z Istanbulu do Dyarbakiru na východě země se zkrátí ze dvou dnů na šest hodin.
Novináři od válu
"Všechny ty stavby nabízejí obrovské možnosti, jak ulít peníze bokem," říká ankarský novinář Ibrahim Varlik. Pracoval jako diplomatický korespondent. Psal o nejvyšší politice a doprovázel tureckého prezidenta na cestách, v únoru 2013 byl i v Praze. Vypráví o prvních krocích Erdoğana a AKP, byla to pečlivě promyšlená kombinace, jak ovládnout stát, zamezit nebezpečí svržení například od armády a pojistit si další udržení moci. Nejdřív vzali pod kontrolu policii a justici, pak přišla na řadu média. Jejich vydavatelství Zaman bylo obviněno ze spolupráce s přívrženci opozičního lídra Fethullaha Gülena. To je hnutím velmi umírněných islamistů, kteří kladou důraz na charitu a vzdělání, provozovali také síť škol v Turecku a v zahraničí. Ačkoli Gülen spolu s Erdoğanem před lety společně zakládali AKP, teď jsou gülenisté nepřáteli státu číslo jedna. Ve velkém kriminálním případu "financování terorismu" a dalších činů je obviněno přes sto lidí - vláda tím chce ukázat, že tak dopadne každý, kdo se jí otevřeně postaví.
Čáru přes rozpočet udělala Erdoğanovi válka v Sýrii. Když před pěti lety začínala, Turecko otevřelo hranice pro běžence a turečtí lídři opakovali, že je třeba trpícím muslimům poskytnout útočiště. Nyní je v zemi podle oficiálních odhadů na 2,5 milionu syrských běženců, ve skutečnosti to však může být ještě daleko více. Někteří se už docela dobře chytli v podnikání, jiní pracují načerno. Další kradou nebo žebrají. "Dá se říct, že syrská revoluce změnila i Turecko," říká Nadim, Turek narozený v Sýrii, který už šestnáct let žije v Istanbulu. Kromě Syřanů žijí v Turecku i ilegální Pákistánci, Bangladéšané nebo Afghánci a je to znát, protiimigrantské nálady jsou ještě napjatější než v mnohých zemích Evropy. Už před dvěma lety v průzkumu Centra pro ekonomické a zahraničně politické studia (EDAM) 86 procent tazatelů odpovědělo, že si už žádné migranty ze Sýrie nepřejí, později turecká vláda průzkumy týkající se situace v Sýrii zakázala.
* Jak fungují Erdoğanovy modernizační vymoženosti?
* Jak se v Turecku žije těm, kteří otevřeně nesouhlasí s Erdoğanovou politikou?
* Jakým způsobem dění v zemi ovlivňuje migrační vlna?
* Jak se přizpůsobují pašeráci a kudy povedou nové uprchlické cesty?
* Jak Turecko vnímá dohodu s EU o vracení migrantů?
* Jakou Turci očekávají budoucnost země?
Odpovědi na tyto otázky a celý text reportáže z Turecka najdete v aktuálním čísle časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 25. dubna 2016.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.