Gruzie: Rusové nadále kontrolují strategické body

Vlády západních mocností v sobotu opět zostřily tón vůči Kremlu. Rusko má podle nich bezodkladně stáhnout své jednotky z Gruzie, a to na linie před vypuknutím nepřátelství. Moskva sice začala své jednotky stahovat, ale pomalu a nadále kontroluje některé strategické body sousedního státu. Rusové kritiku Západu odmítají.

Z dostupných informací vyplývá, že ruská armáda se stáhla z Gruzie pouze částečně. Moskva sice v pátek večer ohlásila, že její vojáci Gruzii definitivně opustili, na místě ale dál zůstávají příslušníci ruských takzvaných mírových jednotek.

A to nejen v ochranném pásmu podél hranic se separatistickými provinciemi Jižní Osetií a Abcházií, s jehož vznikem Gruzie nesouhlasí, ale například i v okolí černomořského přístavu Poti a na hlavních tazích mezi Tbilisi a Černým mořem.

Několikadenní krvavý konflikt, který se rozhořel kvůli kontrole nad Ruskem chráněnou odštěpeneckou oblastí Jižní Osetie, ukončila 12. srpna dohoda o příměří zprostředkovaná francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym.

Na ni se Moskva odvolává a tvrdí, že dokument zahrnuje nárok na zřízení ochranného pásma a trvalých kontrolních stanovišť, kde by mělo sloužit asi 2500 ruských vojáků.

Přes západní kritiku trvá ruská strana na svém. Zástupce náčelníka ruského generálního štábu generál Anatolij Nogovicyn dnes zdůraznil, že ruská armáda dodržuje šestibodový mírový plán.

"Veškeré akce ruských mírotvorců jsou v souladu s šesti principy, které (v dohodě o příměří) podepsali prezidenti Ruska a Francie," řekl generál.

Nogovicyn výslovně uvedl, že ruské mírové jednotky budou též v budoucnu kontrolovat gruzínský přístav Poti.

Ruští vojáci zůstávají i poblíž osetských hranic. Naproti tomu například strategické město Gori severně od Tbilisi ale zcela opustili a místní obyvatelé se po dvou týdnech vracejí zpátky do svých často rozbombardovaných domovů.

Situace v Gruzii je nepřehledná. Stejně tak ale neexistuje jednotný názor na rozsah nárazníkové zóny. Podle některých francouzských expertů umožňuje mírová dohoda její existenci do doby, než bude nalezen náhradní „mezinárodní mechanismus". O její velikosti a o tom, jaké v ní mají mít Rusové pravomoci, však vládnou nejasnosti.

Tbilisi a jeho západní spojenci mají podezření, že Kreml si chce pomocí vojska udržet kontrolu nad bývalou sovětskou Gruzií.

Pro Gruzíny, kteří získali po rozpadu SSSR v roce 1991 nezávislost, je pokračující přítomnost ruských jednotek na jejich území citlivým problémem. Podle komentátorů je ruské počínání také výzvou sílícímu vlivu USA v tomto regionu, který je významnou pozemní obchodní trasou mezi Evropou a Asií a tranzitním koridorem pro export ropy a zemního plynu od Kaspického moře.

Právě tuto dopravní variantu přitom Západ favorizuje, protože se chce vyhnout plné závislosti na Rusku.

Kvůli postupu Rusů v Gruzii značně ochladly vztahy Ruska a Severoatlantické aliance. Po příkré reakci NATO Moskva ve čtvrtek oznámila, že zmrazuje vojenskou spolupráci s aliancí.

Ta v pátek zahájila v Černém moři manévry, které prý byly už dlouho předem plánovány a s konfliktem nesouvisejí. Ruský generální štáb se ale ohradil, že nepřispívají ke stabilizaci rozbouřené situace v oblasti.

Foto: AP a Reuters