Základní údaje o Severoatlantické alianci (NATO; před 75 lety, 24. srpna vstoupila v platnost Severoatlantická nebo též Washingtonská smlouva, na jejímž základě byla aliance založena):
- Organizace Severoatlantické smlouvy, či Severoatlantická aliance (NATO - North Atlantic Treaty Organization), je politickou a vojenskou aliancí, jejímiž hlavními cíli jsou kolektivní obrana jejích členů a zachování demokracie a míru ve světě. Vznikla na základě Severoatlantické smlouvy, jejíchž 14 článků platí dodnes. Dokument podepsali 4. dubna 1949 ve Washingtonu ministři zahraničí USA, Kanady, Belgie, Dánska, Francie, Islandu, Itálie, Lucemburska, Nizozemska, Norska, Portugalska a Británie. Smlouva vstoupila v platnost 24. srpna 1949 po uložení ratifikačních listin všech signatářských států.
- Klíčový je článek 5, podle nějž smluvní strany považují ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem a zavazují se v takovém případě přispět na pomoc napadeným členům.
- Podpisu Severoatlantické smlouvy předcházelo několik pokusů o spojenectví západních zemí. Prvním, kdo vyzval k vytvoření sjednocené Evropy podporované USA jako protiváhy východního bloku, byl bývalý britský premiér Winston Churchill. V projevu na americkém turné v roce 1946 ve Fultonu, známém prvním použitím termínu "železná opona", navrhl alianci národů spolupracující "ve vzduchu, na moři, po celé zeměkouli, ve vědě i v průmyslu".
- V polovině března 1948 pod vlivem rostoucí nadvlády SSSR nad střední a východní Evropou vznikl takzvaný Bruselský pakt, v němž se Belgie, Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Británie zavázaly k vytvoření obranného systému a k posilování ekonomických a kulturních vztahů. Následovala jednání s USA a Kanadou o vytvoření jednotné aliance, založené na bezpečnostních zárukách a vzájemných závazcích mezi Evropou a Severní Amerikou. Mocnosti Bruselské smlouvy přizvaly Dánsko, Island, Itálii, Norsko a Portugalsko, aby se zapojily do procesu, jehož vrcholem byl podpis Washingtonské smlouvy.
- Ruku v ruce s vývojem v Evropě se měnila i strategie NATO. Éru uvolňování, během níž byly podepsány důležité smlouvy mezi Východem a Západem, vystřídalo koncem 70. let ochlazení, jež vyvrcholilo vstupem vojsk SSSR do Afghánistánu. Oteplení ve vztazích NATO-Varšavská smlouva přišlo s nástupem Michaila Gorbačova v roce 1985.
- V listopadu 1990 po završených vídeňských odzbrojovacích jednáních mezi státy NATO a Varšavské smlouvy bylo vydáno prohlášení o konci studené války. Varšavská smlouva ukončila činnost v březnu 1991, v listopadu pak aliance na svém summitu zformovala "novou strategickou koncepci", která se stala základem pro budoucí rozšíření. Nyní NATO označuje za hlavní problémy ruskou agresi na Ukrajině, nestabilitu na Středním východě a v severní Africe, terorismus, kyberútoky a nebezpečí zbraní hromadného ničení.
- V současnosti je členem 32 zemí; v letech 1952 až 1982 se připojily Řecko, Turecko (jediná muslimská země v alianci), Německo a Španělsko, v roce 1999 ČR, Polsko a Maďarsko, v roce 2004 Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko, v roce 2009 Albánie a Chorvatsko, v roce 2017 Černá Hora, v roce 2020 Severní Makedonie, loni Finsko a letos Švédsko. Rozšiřování aliance směrem na východ neslo nelibě Rusko, které v únoru 2022 napadlo sousední Ukrajinu.
- V únoru 1994 po předchozím varování sestřelila letadla NATO v Bosně v rámci operace Deny Flight (Odepřený let) čtyři letadla bosenských Srbů, což byla první bojová akce NATO od roku 1949. První bojovou operací proti suverénnímu státu bylo v roce 1999 bombardování vojenských cílů v Jugoslávii kvůli agresi prezidenta Slobodana Miloševiče proti albánským civilistům v Kosovu. Dalším významným milníkem byly teroristické útoky z 11. září 2001, po nichž spojenci poprvé aktivovali článek 5. Aliance se poté začala ještě více angažovat v operacích mimo území členských států. První operací NATO mimo Evropu se v roce 2003 stalo převzetí velení mezinárodních sil ISAF v Afghánistánu.
- Kromě operací a misí se NATO se spojenci se svými partnery angažují v mnoha dalších činnostech, jako jsou obranné a politické reformy, vojenské plánování a cvičení, vědecká spolupráce a výzkum, sdílení informací nebo humanitární pomoc.
- NATO sídlí v Bruselu; v jeho čele stojí generální tajemník, kterým je od roku 2014 Nor Jens Stoltenberg, který ve funkci skončí letos v říjnu. Nahradí ho dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte. Každý rok nebo dva pořádá Aliance svůj summit. První summit se uskutečnil v roce 1957, v roce 2002 se například konal v Praze.
