Zrušení pozitivní diskriminace na univerzitách v USA vyvolalo diskuse

Před rokem, 29. června 2023, rozhodl americký nejvyšší soud o zrušení pravidla, podle kterého americké univerzity při nabírání studentů zohledňovaly jejich etnickou příslušnost. V tamní společnosti vyvolal tento krok rozporuplné reakce. Americký tisk toto rozhodnutí přivítal jako "milník pro rovnoprávnost ras", univerzity nicméně nutí vymýšlet jiné způsoby, jak pomoci znevýhodněným studentům. V postoji k rasovému klíči jsou Američané rozpolceni.

Rozhodnutí soudců amerického nejvyššího soudu se týkalo Harvardovy univerzity a Univerzity Severní Karolíny (UNC). Soud konzervativní většinou svých členů rozhodl ve prospěch aktivistické skupiny Students for Fair Admissions (Studenti za spravedlivé přijímačky), která severokarolínskou univerzitu u soudu už v roce 2014 obvinila, že znevýhodňuje bělošské uchazeče o studium a také ty s asijskými kořeny.

Předseda amerického nejvyššího soudu John Roberts napsal v odůvodnění rozhodnutí, že pozitivní diskriminace v rozporu se 14. dodatkem americké ústavy, který všem občanům USA zaručuje "stejnou ochranu před zákonem". Student musí být posuzován "podle jeho nebo jejích zkušeností jako jednotlivec - nikoli podle rasy".

Na jednu stranu tak nejvyšší soud potvrdil to, co většina Američanů chtěla. Na druhou stranu stejní Američané v jiných průzkumech uznávají, že je třeba nějak pomoci sociálně slabším (tedy často Afroameričanům či Hispáncům), aby se dostali i na prestižní univerzity. Mimochodem právě ty nejčastěji dodržovaly "rasové" kvóty. Účelem pozitivní diskriminace totiž nebyla jen "rasová" pomoc, ale v menší míře i snaha stmelit společnost, která by dala šanci na sociální vzestup i těm znevýhodněným. Svým způsobem to byla i podpora imigrantům, aby se začlenili.

Rozhodnutí nejvyššího soudu tak nutí univerzity vymyslet způsob, jak tyto "znevýhodněné" skupiny obyvatel vytáhnout, ale tentokrát by se spíš měly zaměřit na sociálně slabší a už méně na rasu. Zástupci mnoha univerzit skutečně uvedli, že jsou zklamaní, ale přesvědčení, že najdou jiné způsoby, jak přijímat více černošských a hispánských uchazečů o studium. Vyjádřili tak optimismus navzdory faktu, že zrušení takzvané "affirmative action" na určitých univerzitách tradičně vedlo k rapidnímu poklesu v počtu nových studentů z těchto etnických menšin.

Takzvaná "affirmative action" byla v minulosti zdrojem kritiky. Hlavně běloši vždy zpochybňovali, že by měl někdo mít právo studovat na vysoké škole kvůli své rase. Opatření kritizovali i Američané asijského původu. V okamžiku, kdy na školách měla rasa menší význam při přijetí, dostávali se tam procentuálně častěji, podobně jako běloši. Pomáhá totiž především Afroameričanům a Hispáncům.

Počet studentů etnických menšin na osmi nejprestižnějších amerických univerzitách vzrostl mezi lety 2010 a 2021 o 55 procent. Za zohledňování rasového klíče na školách se v posledních desetiletích stavěli i mnozí zaměstnavatelé nebo armáda, kteří doufají, že rasově pestřejší týmy zaměstnanců budou znamenat větší množství užitečných pohledů a přístupů.

Podporování menšin pod názvem "affirmative action" - tzv. pozitivní diskriminace se zrodila v USA v 60. letech 20. století s cílem odstranit rasovou segregaci a dát všem Američanům stejnou příležitost v práci a ve vzdělávání. Podpora sociálně či rasově znevýhodněných skupin ve školství a veřejném životě se promítla do systému přijímání na střední a vysoké školy, které směly zvýhodňovat černošské a hispánské uchazeče a rovněž příslušníky původního obyvatelstva, aby kompenzovaly jejich sociální handicap.

S programem přišel v roce 1961 tehdejší prezident John Fitzgerald Kennedy podpisem exekutivního příkazu, který nařizoval vládním firmám a organizacím nediskriminovat žádného zaměstnance ani uchazeče o zaměstnání z důvodu rasy, vyznání, barvy pleti nebo národnosti. V roce 1964 byl za vlády prezidenta Lyndona Johnsona přijat Zákon o občanských právech (Civil Rights Act), který odstraňoval rasovou diskriminaci ve veřejných zařízeních, ve školách, restauracích či v dopravě.

Systematicky zavedl podle řady historiků pozitivní diskriminaci do praxe až další prezident Richard Nixon, jehož vláda iniciovala nejsilnější plán na zajištění spravedlivých postupů při přijímání zaměstnanců do zaměstnání ve stavebnictví. Řada vysoce výběrových univerzit začala zavádět rasová a etnická kritéria do svých přijímacích řízení na konci 60. let.

Nejvyšší soud od roku 1978 několikrát rozhodl proti kvótám, ale vždy univerzitám povolil zohledňovat mimo jiné i rasová kritéria. Až dosud považoval snahu o větší rozmanitost na univerzitních kampusech za "legitimní", i když to znamenalo porušení zásady rovnosti všech amerických občanů. Známým se stal případ inženýra a veterána z války ve Vietnamu Allana Bakkea, který chtěl studovat medicínu na Kalifornské univerzitě, ale nevzali ho. Soudil se a vyhrál a na univerzitu nastoupil v roce 1978.

V roce 2003 se tehdejší prezident George Bush rozhodl podpořit tři bílé studenty, kteří se soudně domáhali přijetí na Michiganskou univerzitu, protože černošští a hispánští uchazeči získali dodatečné body nutné k přijetí. A studenty podpořil i soud, který nařídil univerzitě tento systém zrušit. Také v roce 2007 nejvyšší soud rozhodl, že školy nesmějí při přijímání studentů vytvářet "rasové kvóty", nicméně rasová příslušnost může být jedním z mnoha faktorů, které o přijetí rozhodují. Vláda bývalého prezidenta Baracka Obamy uplatňování rasového hlediska schválila nařízeními v roce 2011 a 2016.

V roce 2018 však vláda za úřadování prezidenta Donalda Trumpa oficiálně zrušila nařízení dřívějšího kabinetu, které umožňovalo americkým středním a vysokým školám vybírat mezi uchazeči o studium mimo jiné i podle rasového klíče.