Skutečné riziko
Alkohol jako zabiják. Proč způsobuje rakovinu?
24.08.2012 07:11 Původní zpráva Aktualizováno 24.08. 12:25
Alkohol je jedním z faktorů, které zvyšují riziko vzniku rakoviny. Na tento fakt upozorňují lékaři již téměř třicet let. Až nyní se však odborníkům povedlo najít vysvětlení, proč nápoje jako pivo, víno či vodka podporují vznik některých typů nádorů.
Žádná studie na světě neukazuje na jednoznačně pozitivní účinek alkoholu. U některých nádorových onemocnění jako rakovina konečníku, tlustého střeva či nádory hlavy a krku je dokonce prokázán negativní účinek alkoholických nápojů. U karcinomu prostaty, prsu nebo dělohy se odborníci nemohou stále shodnout. Některé české i zahraniční studie totiž naznačují, že přiměřené množství alkoholu může naopak snižovat riziko výskytu.
Pokud ale lidé alkoholu holdují ve větším množstvím, s každým nápojem se podle rozsáhlé britské studie One million woman riziko vzniku nádorů zvyšuje až o 11 procent. Těchto případů je jen v Evropské unii přes 50 milionů.
Může jedna sklenička uškodit? |
Podle doporučení odborníků z České technologické platformy pro potraviny je škodlivost alkoholu prokázána od vypití tří decilitrů čistého alkoholu denně u žen a dvojnásobného množství alkoholu u mužů. Vliv mohou mít také zvyklosti dané země, genetická odlišnost různých etnik či jídelníček. U některých typů onemocnění (jako například u rakoviny prsu nebo prostaty) je křivka spotřeby alkoholu v souvislosti s rizikem vzniku rakoviny ve tvaru J. To znamená, že nízké riziko mají nejen abstinenti, ale také lidé, kteří vypijí denně méně než decilitr alkoholu. Adiktologové však namítají, že jen málokdo zůstane u jedné sklenky. Zdroj: ČTPP |
Američtí biochemici nyní na konferenci American Chemical Society zveřejnili výsledky výzkumu, který vrhá světlo na to, proč oblíbené nápoje ničí lidské zdraví. Podle Silvie Balboové z Minnesotské univerzity organismus alkohol rozkládá na acetaldehyd. Tato látka se podle ní v lidské těle chová jako karcinogen - ničí strukturu DNA, vyvolává změny v chromozonech a mění strukturu buněk.
"Nyní máme první důkaz otestovaný na lidských dobrovolnících, že acetaldehyd z alkoholu výrazně zasahuje do DNA," tvrdí Balboová, která se ve své kariéře zaměřuje na prevenci rakoviny.
Lidé se ale podle ní nemusejí vyhýbat vínu či pivu úplně, jelikož organismus disponuje mechanismem, který dokáže DNA opravit. Díky enzymu zvanému aldehyddehydrogenáza se změní nebezpečný acetaldehyd na relativně neškodnou substanci, což organismu umožní, aby poté mohl poničené buňky opravit či z těla vyloučit. "Proto lidé nemají rakovinu z toho, že jdou jednou s přáteli na skleničku vína. Dokáží si s menším množstvím acetaldehydu poradit," dodává Bilboová.
Problém však alkohol představuje pro jedince, kteří tuto přirozenou ochranu postrádají. Jde zejména o asijské a původní americké obyvatele. Pokud si člověk dopřává týdně více než pět skleniček alkoholu, jeho tělo nestačí acetaldehyd ostranit. "Z měření vyplývá, že zvýšené riziko trvalého poškození buněk se objevuje již několik hodin po vypití panáka vodky," dodává Bilbaová.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.