Kontroverzní teorie
Alzheimer je možná nakažlivý jako chřipka, míní vědci
25.03.2016 20:15 Původní zpráva
Onemocnění, které má na svědomí až sedmdesát procent případů demence, možná vzniká vlivem infekce. V budoucnosti bychom mu mohli předcházet očkováním a léčit ho medikamenty proti virům. Důkazy jsou ale zatím spíš nepřímé.
Alzheimerovou nemocí trpí v současnosti necelých padesát milionů lidí. Zpočátku se projevuje výpadky krátkodobé paměti. Později nastupují problémy s orientací, porozuměním jazyku, výkyvy nálady, apatií, nedostatkem motivace a neschopností se o sebe postarat. Nemoc končí smrtí. V blízké budoucnosti bude pro západní země představovat daleko větší problém než dnes. Trápí totiž většinou seniory a euroamerická populace stárne. Lékaři chorobu studují už přes sto let. Ačkoliv se toho o ní už spoustu dozvěděli, pořád si nejsou jistí, co ji způsobuje.
Jedna z možností je i infekce. Poslední číslo vědeckého časopisu Journal of Alzheimer's Disease, zaměřeného na zveřejňování nových poznatků o Alzheimerově nemoci, vyšlo s úvodníkem, podle nějž je infekční teorie neprávem přehlížná. Podepsalo ho třiatřicet odborníků na alzheimera z různých zemí světa. Píšou, že spojení nemoci s infekcí je často odmítáno jako kontroverzní navzdory důkazům, které ho podporují.
Obraná reakce
Bezprostřední příčina ztráty paměti, dezorientace a dalších příznaků je odumírání nervových buněk v mozku. Způsobuje ho hromadění proteinů, jimž se říká beta amyloidy. Proč jich ale v mozku některých lidí přibývá a jiných ne, nikdo neví. Podle infekční teorie by hromadění mohly spouštět nepřátelské mikroorganizmy. Beta amyloid je možná prostředek, jímž se mozek snaží brzdit jejich růst. Alzheimerova nemoc by tak mohla být následek obranné reakce, která způsobila víc škody než užitku.
Její nejpravděpodobnější spouštěč je Herpes simplex virus, HSV, konkrétně jeho typ HSV-1. Tento virus způsobuje opary. Zůstává v našem těle, i když opar zmizí. V minulosti se už podařilo prokázat, že infekce virem zvyšuje pravděpodobnost onemocnění alzheimerem. Lidé, kteří jsou geneticky náchylní, konkrétně mají gen jménem APOE ε4, a zároveň jsou nakažení HSV-1, dostanou Alzheimera dvanáctkrát častěji, než neinfikovaní jedinci.
Důkazní nouze
Gen by mohl nějakým dosud neznámým způsobem usnadňovat viru vstup do mozkových buněk. Existuje také studie, podle níž neurony v mozku myší nakažených HSV-1 vyrábí asi čtrnáctkrát víc kopií DNA viru, pokud mají zároveň i gen APOE ε4. Další kandidáti vedle HSV-1 jsou bakterie Chlamydophila pneumoniae, která způsobuje zápal plic, a Borrelia burgdorferi, způsobující lymskou boreliózu.
Infekce v mozku živého člověka se dá ale prokázat jen velmi těžko. Patologové často nacházejí při pitvách pacientů, kteří trpěli Alzheimerovou chorobou, v mozku zvýšené množství škodlivých mikroorganizmů.
Nemocný mozek by však mohl být jen jednoduše zranitelnější. Navíc třeba HSV-1 se dá najít i v mozcích lidí, kteří Alzheimerovu nemoc neměli. To ovšem ještě nemusí nic znamenat. Spousta lidí nosí v těle bakterie způsobující spalničky, tuberkulózu, nebo lepru, aniž by onemocněli.
Statečný výzkumník
O infekčním původu se občas uvažuje i u jiných duševních nemocí. Klasický příklad je schizofrenie, při níž se nemocným ostatně také zmenšují některé části mozku. Mohla by ji způsobovat toxoplasma nebo chlamidie.
V minulosti už se podařilo prokázat infekční původ u nemocí, o kterých si lékaři původně mysleli, že mají jinou příčinu. Třeba žaludeční vředy byly tradičně považovány za psychosomatické onemocnění.
V osmdesátých letech minulého století ale vyšlo najevo, že je způsobuje bakterie Helicobacter pylori. Mikrobiolog Barry Marshall se bakterií sám nakazil, aby to dokázal. H. pylori má v těle přibližně polovina lidí na světě. Osmdesát procent z nich je však zdravých.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.