Špatná nálada
Čokoláda deprese neléčí, ale zhoršuje

Léčit špatnou náladu sladkostmi, čokoládou nebo hamburgerem s hranolky se nevyplácí. Nezdravé jídlo vede k rozvoji depresí a stav lidí náchylných k úzkostem může ještě zhoršit. Varuje před tím Státní zdravotní ústav.

Lidé, kteří jedí stravu obsahující hodně mastných výrobků, čokolády, sladkých dezertů, smažených potravin, bílé mouky a mléčných výrobků s vysokým obsahem tuku, mají příznaky deprese častěji než ostatní lidé, konstatuje Státní zdravotní ústav ve své nejnovější zprávě. "Léčivé" účinky čokolády či sladkostí na psychické potíže jsou tak podle něj pouze zdánlivé. "Například cukr rychle uvolní látky působící v mozku, například dopamin či serotonin, což zdánlivě vyřeší tenze, asi ne depresi," konstatuje specialista ústavu Jiří Ruprich.

Souvislost mezi nezdravým jídlem a rozvojem depresí a úzkostí potvrzuje i psychiatr Miloslav Kopeček z Národního ústavu duševního zdraví. Přičítá to ovšem hlavně tomu, že strava při nich není dostatečně vyvážená a chybí v nich některé živiny. "Nezdravá výživa i nezdravý životní styl jsou rizikovými faktory tělesných onemocnění, které jsou pak rizikovým faktorem depresivních poruch. Absence některých vitaminů ve výživě se tak může mimo tělesných příznaků projevit i depresivními symptomy," konstatuje Kopeček. Jinými slovy, dlouhodobě nezdravá výživa vede podle něj k tělesným nemocem, které mohou komplikovat a zhoršovat průběh deprese.

Například konzumace cukru podle Rupricha může být navíc návyková a může mít dopad i na rozvoj dalších nemocí, třeba cukrovky. Poté, co jej člověk sní, se okamžitě navodí prostřednictvím dopaminu pocit štěstí, který vyvolává touhu po další konzumaci. Hladina cukru prudce stoupne, tělo vyloučí množství inzulinu. "Ten sníží hladinu tím, že se v buňkách nadbytek rychle mění na tuk," konstatuje Jiří Ruprich ze Státního zdravotního ústavu. Rychlé snížení hladiny cukru v krvi vede k pocitu hladu, tělo vyžaduje další cukr. "Tento pocit vede k opakované konzumaci sladkostí," dodává Ruprich.

Nešťastní muži

Čeští zdravotníci nejsou sami, kdo poukazují na souvislost mezi množstvím sladkostí a rozvojem depresivních stavů. Britský Institut epidemiologie a péče o zdraví působící při britské vysoké škole University College London loni zveřejnil v časopise Scientific Reports studii, podle níž přebytek cukru v potravinách má přímý vliv na úzkost a depresi. V jejím rámci pozorovali pět tisíc mužů a dva tisíce žen.

U mužů, kteří konzumovali vysoké množství cukru, více než 67 gramů denně, byla o 23 procent vyšší pravděpodobnost, že budou trpět duševní poruchou, než u mužů, kteří jedli denně méně než 39,5 gramu tohoto sladidla. Podle studie přitom není příčinou to, že by muži jedli více sladkostí kvůli tomu, aby si zlepšili náladu.

Paradoxem je, že podle tohoto výzkumu existuje větší souvislost rozvoje depresí a příjmem sladkostí u mužů než u žen. Spoluautorka výzkumu Anika Knüpelová si to vysvětluje tím, že počet sledovaných mužů byl větší než množství pozorovaných žen, a proto u nich byly výsledky výraznější.

Půl milionu nemocných

Ani zdaleka se nejedná o okrajový problém. Podle dat Státního zdravotního ústavu trpí v současnosti v Česku depresemi asi pět procent populace. To je zhruba půl milionu lidí. Nejohroženější jsou přitom lidé okolo čtyřicítky, zvláště když se k věku přidají i další zdravotní komplikace, například infarkt myokardu, cévní příhody nebo neurologická onemocnění. Ty spolu se stresem často plní funkci takzvaného spouštěče.

Následky depresí přitom mohou být fatální a vést až ke smrti. Věci, které jsou normálně pozitivní, lidé s depresí hodnotí negativně a mají pocit, že obyčejný život nemá smysl a že z toho není úniku.

Podle Miloslava Kopečka naštěstí přibývá lidí, kteří s nemocí navštíví včas ordinaci lékaře. "U správně léčených pacientů deprese vymizí, ale potřebují udržovací léčbu stejně jako jedinci s diabetem 1. typu potřebují inzulin," říká Kopeček s tím, že jsou tak mnozí odsouzeni brát léky na tuto nemoc po celý život.