Životospráva
Klíč ke správnému stravování tkví v čase jídla

Klíč ke snížení tělesné hmotnosti možná spočívá v tom, kdy jíme. Jedna britská studie založená na časově omezené konzumaci totiž ukazuje, že změníme-li hodinu, kdy snídáme a večeříme, můžeme odbourávat tělesný tuk. Přerušovaný půst, který navíc zlepšuje metabolismus, pomáhá imunitnímu systému a zpomaluje procesy stárnutí.

Vědci ze Surreyské univerzity zkoumali, jak hodina jídla ovlivňuje výživu a tělesnou hmotnost. Zjistili, že když posuneme snídani o hodinu a půl a večeříme zase o hodinu a půl dříve, aniž bychom snižovali normální příjem potravy a aniž bychom drželi přísnou dietu, ztrácíme dvojnásobek tuku ve srovnání s těmi, kdo hodinu jídla nezměnili.

Studie však zatím zahrnovala jen málo osob a trvala pouze deset týdnů. Ze 13 zkoumaných osob jich sedm změnilo hodinu jídla, ostatní plnili funkci kontrolní skupiny. I když jde zatím jen o malý vzorek osob, závěry potvrzují, že konzumace jídla v omezeném časovém rozpětí - s delším nočním půstem - může být pro zdraví velmi prospěšná.

"Studie nám poskytuje cenné informace, jak malá změna v rozvržení denního jídla může mít blahodárné účinky na náš organismus. Redukce tělesného tuku snižuje riziko obezity a nemocí, které z ní vyplývají, je tedy zásadní pro naše celkové zdraví," uvádí autor studie Jonathan Johnson, kterého cituje italský deník Corriere della Sera.

Půst má i pozitivní účinky

Je možné, že čas jídel příznivě ovlivňuje metabolismus, ale vědci rovněž viděli, že omezení časového rozmezí, kdy sledované osoby mohly během dne volně jíst, souvisí i se snížením množství snědeného. Účastníci studie uváděli, že jedí méně, protože se jim snížila chuť k jídlu.

"To je dobrá zpráva, protože se všichni obávají, že se budou po prodlouženém půstu přejídat. "Ve skutečnosti se ukázalo, a to nejen díky této studii, ale i díky klinické praxi, že s prodloužením doby půstu má člověk menší potřebu jíst v těch hodinách, kdy je to dovoleno," zdůrazňuje Stefano Erzegovesi, šéf Centra pro poruchy příjmu potravy při nemocnici San Raffaele v Miláně.

Vědci rovněž zkoumali, zda je tento typ stravování omezeného v čase slučitelný s každodenním životem. Padesát sedm procent účastníků studie totiž uvedlo, že se necítí být s to udržovat nové časy jídla více než deset týdnů, protože to je neslučitelné s jejich sociálním a rodinným životem. Odložení snídaně na pozdější dobu není problém, protože v zaměstnání si lze udělat na kávu a něco k zakousnutí čas. Pro ty, kdo pracují a mají rodinu, je však nesnadné večeři o hodinu a půl uspíšit.

Snídej jako císař...

"Studie ukazuje, že chronobiologie, tedy studium biologických rytmů, která se dosud zabývala především energetickou hodnotou a náladou, má souvislost i s metabolismem. Musíme zjistit, jak naše tělo pracuje s těmito kaloriemi. Může být například velký rozdíl v glykemickém indexu," říká Erzegovesi.

Ukazuje se, že přínos, jehož je dosaženo tím, že je tělo po určitou dobu bez přísunu kalorií, tkví v tom, že se nekonzumuje příliš. A stále platí pravidlo: ráno jez jako král, večer jako chudák. K zajištění dobrého fungování metabolismu je vždy lépe jíst více v první části dne.

"Jestliže máme delší období půstu, lépe pracuje střevní bakterie akkermansia, která je známá tím, že bojuje proti cukrovce a obezitě. Tato bakterie, která je přirozeně přítomna v naší střevní flóře, se živí naším slizem v době půstu a pomáhá nám udržet si výkonnější metabolismus a produkovat méně rizikových faktorů pro vznik metabolických nemocí," říká Erzegovesi.