Na čem záleží
Řekni mi, kdy jíš, a já ti řeknu, jestli zhubneš

Nezáleží jen na tom, kolik toho sníme, ale i na tom, kdy to sníme. Makarony, biftek nebo zmrzlina: jejich vliv na naši váhu, ale ani krevní testy nejsou nikdy stejné, jestliže je konzumujeme k snídani, k obědu, nebo k pozdní večeři, píše italský deník La Repubblica.

Vědci zkoumali různé skupiny myší, které měly buďto volný přístup k potravě, nebo byly krmeny v přesně stanovených intervalech. Pouze u těch myši, které byly nuceny žrát v omezeném čase (12 hodin během dne), se snížila hmotnost, a to bez potřeby snižovat množství zkonzumovaných kalorií.

"Aplikujeme-li náš výzkum na člověka, ukazuje se, že dieta je úspěšná jedině tehdy, když přijímáme potravu během dne, když jsme v bdělém stavu a aktivní," uvádí koordinátor výzkumu Joseph Takahashi z amerického Southwestern Medical Center.

Skupina myší, kterým byla nasazena dieta, si udělala z nouze ctnost a snědla všechnu svou potravu v omezeném časovém úseku. A zároveň k velkému překvapení vědců se více pohybovala a běhala v kolečku pro křečky, které nikdy v klecích nechybělo. A jejich krevní testy byly téměř dokonalé.

Cirkadiánní rytmy regulují nejen cyklus spánku a bdění, vyplavování hormonů nebo takové hodnoty, jako je krevní tlak. Ovlivňují rovněž metabolismus, způsob, jak konzumujeme kalorie, jak pomocí inzulinu spalujeme cukry, ovlivňují činnost jater a funkce enzymů, populaci bakterií ve střevech, a dokonce tukové buňky v tom, jak jsou více či méně připraveny k tomu, aby byly spalovány. Jestliže jíme v souladu s tímto rytmem, umožňuje nám to, abychom trávili jídlo s menšími problémy.

To pochopili již staří filozofové a lékaři. Například středověký židovský filozof a lékař Maimonides radil: snídat s králem, obědvat s princem a večeřet s rolníkem. To se v podstatě shoduje s tím, co radí dnešní lékaři. Kalorie zkonzumované ráno zasytí více, než jsou-li snědeny večer: déle po nich nemáme pocity hladu.

Španělská studie z roku 2013 (a to je jen jeden příklad), která byla zveřejněna v International Journal of Obesity, ukázala, že osoby držící dietu, které konzumovaly po třetí hodině odpoledne, měly větší problém shodit kilogramy. Podobné problémy měli ti, kdo trpěli nespavostí, a to právě proto, že se neřídili cirkadiánním rytmem. Tyto osoby měly kromě linie problémy s glykémií a rizikem cukrovky, zvyšovala se jim hladina cholesterolu a triglyceridů.

Epidemie obezity souvisí kromě snadné dostupnosti jídla a nedostatku pohybu také s umělým světlem. Tým vědců z Ohijské státní univerzity dospěl k závěru, že se rozšíření nočního osvětlení ve 20. století časově shoduje s růstem obezity a metabolickými syndromy ve světě. Cirkadiánní rytmus připravuje organismus na to, aby zvládal předvídatelné události života, jako je příchod noci, spánek a čas k jídlu. O jeho vlivu na metabolismus a stravování nejsou dnes již pochybnosti. V budoucnu by se vědci měli zaměřit na to, zda to, že budeme jíst v souladu s cirkadiánním rytmem, má také vliv na dlouhověkost.