Rusko
Epidemie HIV trápí Jekatěrinburg. Nakažený je každý padesátý

Čtvrté největší ruské město Jekatěrinburg se stalo centrem epidemie HIV, kterou se v Rusku dlouhodobě nedaří zastavit. Informovala o tom náměstkyně ministra zdravotnictví Taťjana Savinovová. Ve městě je podle ní nositelem viru každý padesátý člověk.

Jekatěrinburg, který leží asi 1500 kilometrů východně od Moskvy, má 1,5 milionu obyvatel. Virem HIV se podle Savinovové nakazilo kolem 27 tisíc obyvatel, tedy asi 1,8 procenta populace. Šíření nebezpečného viru se přitom rychle zvyšuje.

V Rusku je oficiálně zaregistrováno kolem osmi set tisíc lidí nakažených virem HIV, jen loni bylo ohlášeno sto tisíc nových případů. Podle odhadů zdravotníků je ale celkový počet nositelů viru ve skutečnosti přinejmenším dvojnásobný. Experti předpovídají, že každých pět let se počet nakažených zvýší o sto procent.

"Dohnali jsme a předehnali Afriku!" ironicky napsal komentář o epidemii HIV/AIDS v Rusku server Gazeta.ru; podle starosty Jekatěrinburgu totiž v jiných oblastech Ruska není situace o nic lepší než v metropoli Uralu, kde alespoň o realitě nemají strach mluvit. Stát však podle listu nepodniká nic ke zvládnutí pohromy, která má více obětí než světový terorismus.

Podle deníku nejde jen o nedostatek peněz, které v současném Rusku nestačí ani na jiné věci, ale také o ztrátu pomoci z mezinárodních programů a o důsledky příklonu k "národním duchovním hodnotám": pravoslavná církev i mnoho politiků považují AIDS za "nemoc homosexuálů a narkomanů" a za "boží trest za hříšnost", ačkoliv podle statistik značnou část postižených tvoří ženy, které nakazil jejich manžel.

Paradoxně se tak opakuje přístup z dob sovětské éry, kdy úřady odmítaly vzít nebezpečí na vědomí, protože AIDS považovaly za "západní nemoc" a prostituce a narkomanie v Sovětském svazu podle tehdejšího tvrzení úřadů neexistovaly. Ani teď se epidemii nedaří zastavit "propagandou rodinných hodnot". Nemocní v Rusku umírají dříve než jinde, v průměru již v 35 letech, protože se jim pomoci dostává příliš pozdě, a to i kvůli obavám z diskriminace.