Téma TÝDNE
Jak tetování (ne)škodí zdraví

Asi málokdo by si dobrovolně nechal hluboko pod kůži aplikovat chemickou látku. V případě tetování tak ale bez rozmyslu činí miliony lidí. Zejména některé barevné kérky přitom mohou být zdravotním rizikem. Alespoň to tvrdí Evropská unie, která si hodlá posvítit na složení tetovacích pigmentů a jejich vliv na lidský organismus.

Podezření, že by tetovací inkousty mohly být nebezpečné pro zdraví, existuje už déle. Dva roky stará studie zadaná Evropskou komisí přinesla znepokojivé výsledky: 43 procent zkoumaných vzorků tehdy obsahovalo karcinogenní látky. Obdobná analýza nedávno proběhla také ve Švýcarsku a její závěry nebyly o moc příznivější - více než polovina analyzovaných inkoustů obsahovala barviva, která nikdy neprošla řádným testováním a nebyla primárně určena pro kontakt s lidskou kůží.

Brusel proto proti rizikovým látkám vytáhl do zbraně a pověřil Evropskou chemickou agenturu (ECHA) k vypracování dosud nejrozsáhlejší analýzy dostupných inkoustů. Čerstvě dokončená zpráva v rozsahu pěti set stran se milovníkům tetování a permanentního make-upu zřejmě rovněž zamlouvat nebude. Její závěr zní, že více než čtyři tisíce testovaných chemikálií je potenciálně nebezpečných, a na stole tedy leží návrh na zákaz jejich používání.

Podle britského listu The Guardian poukazuje ECHA ve své analýze například na jistou souvislost mezi využitím červeného inkoustu s vysokým obsahem sulfidu rtuťnatého a vznikem dermatitidy, tedy zánětů kůže. A nešetří ani další odstíny.

Třebaže o konkrétním mechanismu přesného vlivu pigmentů na organismus zatím vědci příliš nevědí, jedno je jisté už teď: není pravda, že by všechen inkoust zůstal v místě vpichu. Jehla totiž proniká do hlubších vrstev kůže, kde se mikroskopické částečky pigmentu dostanou do kontaktu s krevním řečištěm a následně se usadí po celém těle, zejména v játrech a lymfatických uzlinách. Řada pigmentů se při kontaktu se slunečními paprsky rozkládá a uvolňuje toxické sloučeniny.

"Běžná černá tuš je většinou bezproblémová. Problém ale může nastat u dnes tolik populárních barevných pigmentů, barevný odstín je totiž vytvářen solemi kovů. Většinou jde o arsen nebo nikl, což je jeden z nejčastějších alergenů, ale například i těžké kovy, jako je olovo nebo kadmium," varuje Monika Arenbergerová, přední česká dermatoložka z III. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, a upozorňuje na riziko vzniku rakoviny. "Problémem těchto barviv je nejen jejich toxicita. Často obsahují také azobarviva, což jsou potenciálně karcinogenní látky, jež navíc mohou poškozovat některé pohlavní buňky nebo genetickou informaci, která je v nich uložena."