Biologický věk
Mladí kuřáci vypadají až o dvě dekády starší

Mladí kuřáci jsou ve svých dvaceti letech z biologického hlediska až o dvě dekády starší, než je jejich skutečný věk. Tvrdí to studie, jež analyzovala krevní vzorky tisíců kuřáků, aby zjistila, jak kouření ovlivňuje biologický věk člověka. Informoval o tom server Daily Mail.

Studii prováděla baltimorská společnost Insilico Medicine zabývající se výzkumem umělé inteligence. Celkem analyzovala 149 tisíc dospělých krevních vzorků, přičemž 33 procent (49 tisíc) z nich tvořily vzorky kuřáků.

Kuřáci a nekuřáci byli roztříděni podle věku, pohlaví a místa trvalého pobytu. Vědci následně spojili techniku takzvaného hlubokého učení, kdy umělá inteligence odhadovala věk člověka podle různých biochemických znaků. Ty zahrnovaly aspekty, jako je hladina cukru v krvi, zásoby železa nebo detailní informace o odpadních látkách v moči.

Výsledky odhalily, že přes 70 procent kuřáků ve věku do 30 let mělo biologický věk ve skutečnosti mnohem vyšší - mezi 41 až 50 lety. Naproti tomu u 62 procent stejně starých nekuřáků se opravdový věk shodoval s tím biologickým.

Podobný trend pak platil i u starší skupiny. Skoro polovině kuřáků ve věku od 31 do 40 let vycházel biologický věk mezi 41 až 50 lety. U starších kuřáků už takové rozdíly výzkum neprokázal. Vědci si to vysvětlují jednoduše: ti, u kterých by se ukázal nejvyšší rozdíl mezi opravdovým a biologickým věkem, už zkrátka nežijí.

"Ve srovnání s nekuřáky vykazují kuřáci zrychlenou míru stárnutí až do věku 55 let, a to bez ohledu na pohlaví," potvrdila vedoucí výzkumu doktorka Polina Mamoshinaová, ačkoliv u žen se přece jen ukázalo, že jejich biologický věk je ještě o něco horší než u mužů.

Krevní vzorky jsou budoucností

"Využili jsme umělé inteligence, abychom dokázali, že kouření výrazně zvyšuje biologický věk člověka. Jsem potěšena, že jsem byla součástí této výzkumné studie, která poskytuje fascinující vědecké důkazy o tom, že kouření pravděpodobně urychluje proces stárnutí," citoval Mamoshinaovou Daily Mail.

Předchozí studie potvrdily, že biologický věk je z vědeckého i lékařského hlediska ve skutečnosti mnohem užitečnější než ten reálný. Tým vědců z Insilico Medicine je dokonce toho názoru, že právě krevní vzorky by mohly v budoucnu nahradit tradiční metodu sebehodnocení, jež spočívá v tom, že pacient sděluje lékaři informace o svém životním stylu, stravovaní a podobně, přičemž ne vždy může podat pravdivou informaci.