Zdravotní rizika
Mrtvice nehrozí jen starším, přibývá dětských pacientů

V posledních letech přibývá mladých pacientů, které postihne cévní mozková příhoda neboli mrtvice. Výjimku netvoří ani případy sedmiletých dětí. Příčinou jsou zejména civilizační choroby a fakt, že s vyspělou lékařskou vědou se podaří zachránit život i těm pacientům, kteří by dříve neměli šanci dožít se vyššího věku. 

Názor, že mrtvice postihuje zejména seniory, začíná být pomalu mylný. Každým rokem postihne cévní mozková příhoda až 40 tisíc lidí, mezi kterými stoupá počet těch, jejichž věk ještě nepřesáhl šedesát let. Lékaři se navíc často setkávají i s pacienty, kteří ještě chodí do školy.

Mrtvice je stále větší hrozba

"Za to, že k nám do ordinací přicházejí i velmi mladí lidé, mohou zejména civilizační choroby. Současná medicína dokáže i velmi nemocné osoby udržet při životě a u nich je riziko vzniku mrtvice větší. Jedná se zejména o děti a mládež trpící cukrovkou, vysokým krevním tlakem nebo obezitou," tvrdí neurolog jihlavské nemocnice Ondřej Škoda.

Naučit se radovat:

Lidé, kteří se chtějí po prodělané mrtvici vrátit do života, se mohou obrátit na neziskovou pacientskou organizaci Ictus. "Organizaci jsem založili v roce 2007 po vlastních zkušenostech s cévní mozkovou příhodou. Dokážeme tak objektivně posoudit, co nemocným chybí a co potřebují," říká zakladatel Jan Dohnálek. Ročně Ictus pomůže asi 40 pacientům. "Naším cílem je vrátit těm lidem chuť do života," dodává.

Jeho slova potvrzuje i průzkum Všeobecné zdravotní pojišťovny, podle kterého je obézních až 10 procent současné dětské populace. "Některé faktory vzniku mrtvice nejsou ovlivnitelné, ale některé může člověk sám zmírnit," dodává kardiolog z pražského Institut klinické a experimentální medicíny Robert Čihák. Na léčbu by podle něho neměl zapomínat člověk trpící vysokým krevním tlakem, vysokým cholesterolem či nadváhou, kuřák nebo člověk, který se pohybu skoro nevěnuje.

Čas znamená život

"Existují i léky na ředění krve, které snižují riziko vzniku příhod. Jejich užívání je ale pro pacienta velmi náročné. V budoucnosti by se v Česku mohly začít používat nové léky zvané antitrombotika, které lépe vyhovují životnímu stylu nemocného," vysvětluje Čihák. I při užívání těchto látek je však nutné monitorovat každou známku možné cévní mozkové příhody a při podezření zavést postiženého okamžitě k odborníkům. "I v tomto případě hraje roli čas. Pokud k nám pacient dorazí do 4,5 hodiny od události, dokážeme ho s velkou nadějí úspěšně vyléčit," zdůrazňuje Škoda.

V současné době žije v Česku téměř dvě stě tisíc pacientů po prodělané cévní mozkové příhodě. Až 25 procent z nich si odnáší trvalé následky a zůstávají odkázáni na pomoc druhých. Podle lékařů jsou ohroženi všichni, kteří stárnou, muži ale více než ženy. I když příznaky mrtvice odezní, je důležité navštívit lékaře. "Mrvice se může opakovat a ta příští už by mohla být fatální," shrnuje Škoda.

Klinické příznaky cévní mozkové příhody:

Cévní mozková příhoda vzniká kvůli náhlému ucpání tepny zásobující mozek okysličenou krví: - slabost či ochrnutí části těla (může to být pouze ruka) - porucha symbolických funkcí (především řeči) - vychýlení hlavy, obrna pohledu - zdvojené vidění, dočasná slepota - náhlý pád či závrať - zvracení či epileptický záchvat