Nebezpečí rakoviny
Nová data: karcinogenů v ovzduší neubývá, spíš naopak

V českém ovzduší jsou nadále vysoké koncentrace rakovinotvorných látek, dýchá je většina obyvatel. Vyplývá to z právě zveřejněných údajů Českého hydrometeorologického ústavu.

Bezmála tři čtvrtiny stanic hydrometeorologického ústavu zaznamenaly vloni nadlimitní koncentrace karcinogenního benzo(a)pyrenu. Maximální roční průměrná koncentrace nesmí podle zákona překročit jeden nanogram na metr krychlový. Z jednatřiceti měřicích stanic zjistilo překročení tohoto limitu třiadvacet. V roce 2013 to přitom bylo 21 stanic.

To, že byla platná hranice překonána na téměř 75 procentech stanic, ovšem ještě neznamená, že ovzduší s vysokými koncentracemi rakovinotvorných látek dýchají tři čtvrtiny obyvatel. Kolik lidí to je, to teď Český hydrometeorologický ústav propočítává. Velmi pravděpodobné ovšem je, že "karcinogenní ovzduší" dýchá většina obyvatel Česka.

Poslední Zpráva o stavu životního prostředí, která popisuje stav roku 2013, totiž konstatovala: "Řada měst a obcí byla v roce 2013 vyhodnocena, stejně jako v roce 2012, jako území s překročeným imisním limitem pro bronzo(a)pyren. Jde zhruba o 17,3 procent území, kde žije 54,5 procent obyvatelstva."

O rok později se přitom počet stanic, které naměřily nadlimitní koncentrace, zvýšil o dvě. Proto nejspíš i přibude lidí, kteří v prostředí s takovým ovzduším žijí. Benzo(a)pyren vzniká nedokonalým spalováním fosilních paliv, tedy z lokálního vytápění, z dopravy nebo z továren na výrobu koksu a železa.

Právě na Ostravsku jsou dlouhodobě koncentrace benzo(a)pyrenu nejvyšší. Na prvním místě se tradičně umisťuje ostravská čtvrť Radvanice, loni tam přístroje na jednom místě zaznamenaly více než devítinásobné překročení, když roční průměrná hodnota dosáhla 9,3 nanogramu na metr krychlový. Mezi prvními deseti stanicemi s nejvyššími čísly rakovinotvorného benzo(a)pyrenu je nejvíce právě z ostravsko-karvinského regionu, kde je vysoká koncentrace těžkého průmyslu.

Podle zdravotnických organizací se jako vážné vnímá už to, když se vinou benzo(a) pyrenu zvýší výskyt nádorů o jeden na 100 tisíc obyvatel. V Česku to je ovšem patrně více. "Celkové navýšení individuálního celoživotního rizika vzniku nádorového onemocnění v městských lokalitách se v roce 2013 pohybovalo v rozsahu 0,6 až 8 případů onemocnění na 10 tisíc obyvatel po dobu 70 let," konstatuje poslední Zpráva o stavu životního prostředí, podle níž se kvalita ovzduší v zemi celkově nezlepšuje, ale pouze kolísá podle aktuálního vývoje meteorologických podmínek v daném roce.