Horké dny
Odborníci varují před klimatizací. Způsobí nachlazení i pálení očí

Klimatizace může vést k pálení očí kvůli jejich vysychání. Odborníci doporučují lidem preventivně použít oční kapky, takzvané umělé slzy. Špatně nastavená teplota v místnosti může způsobit nachlazení, angínu nebo zhoršení astmatu, varují odborníci. V Česku v posledních dnech panují teploty překračující na některých místech 34 stupňů Celsia.

Správně nastavená klimatizace podle hygieniků zdravotní problémy nezpůsobuje. "Zásadním opatřením je dodržení stanoveného rozdílu mezi teplotou vnitřních prostor a venkovní teplotou, který optimálně činí pět stupňů Celsia," uvedla na webu ředitelka odboru hygieny práce Hygienické stanice Hlavního města Prahy Alena Tomanová. V autech by se klimatizace měla zapínat jen na 15 minut a teplota by neměla klesnout pod 21 stupňů Celsia. U moderních klimatizací je možné nastavit kromě teploty vlhkost vzduchu. Podle odborníků by se měla pohybovat mezi 40 a 50 procenty.

Z prudkých změn teplot hrozí nachlazení nebo angína. Kromě bolesti hlavy, zatuhlých krčních svalů, vysušené kůže či zhoršení astmatu může přivodit klimatizace také syndrom suchého oka. "Oči trpí zejména při dlouhém pobytu v klimatizovaném prostoru a pro zrak namáhavých činnostech, jako je práce s počítačem. Dochází k osychání povrchu oka - spojivky a rohovky," sdělila Jana Mikšovská z oční kliniky DuoVize. U citlivých očí je podle ní dobré použít oční kapky pro suché oči.

"Vhodné je zejména preventivní kapání do očí dříve, než se dostaví nepříjemné pocity," dodala oční lékařka. Odborníci radí v klimatizovaných místnostech volit kontaktní čočky s nižším obsahem vody a vhodný roztok. Hydratace se dá posílit ještě speciálními kapkami.

Důležité je podle hygieniků pravidelné čištění klimatizace a výměna filtrů. "V Praze se filtry na běžných pracovištích mění dva až čtyřikrát ročně, což nám zaměstnavatelé při kontrolách dokládají provozními řády, harmonogramem revizí a údržby," doplnila Tomanová.

Větrací zařízení podle ní musí být upraveno tak, aby zaměstnanci nebyli vystaveni průvanu. Chladný vzduch by měl vždy směřovat do volného prostoru, nikoliv na tělo. I klimatizované prostory by se měly pravidelně větrat kvůli obměně vzduchu. Lidé s astmatem, chronickými dýchacími obtížemi a oslabenou imunitou by se měli klimatizacím vyhýbat.

Podle ministerstva zdravotnictví existují lidé, kteří se v klimatizovaném prostředí necítí dobře, aniž jsou schopni vysvětlit důvod. To je předmětem výzkumů a souvisí to s takzvaným syndromem nemocných budov, kdy lidé pociťují v klimatizovaném prostředí i řadu nespecifikovaných zdravotních problémů jako bolest hlavy, pálení očí nebo únava, které po opuštění klimatizovaného prostoru odeznějí.