Zamilované hormony
Onemocnět láskou je skutečně možné, tvrdí vědci

Připadá vám bláznivé, že z lásky může člověk skutečně onemocnět? Podle lékařů a neurologů je tomu skutečně tak. U nemocí z lásky totiž hrají významnou roli chemické látky, které lidské tělo vylučuje ve chvílích štěstí, strachu či nadšení.

Za všechno vlastně může směsice chemických látek, jejichž produkce při zamilovanosti rapidně stoupá. "Láska dokáže v mozku vyvolat stejnou bouři jako třeba drogy," tvrdí na serveru msnbc.com Ethlie Ann Vareová, autorka výzkumu, jak láska ovlivňuje fungování našeho těla.

Své o tom ví i třiašedesátiletá Rae Padilla Francoeurová, která se vášnivě zamilovala do svého nynejšího partnera. "Byla jsem tak šťastná a přitom jsem se pořád třásla, nemohla jsem nic jíst a bylo mi na zvracení," dodává Francoeurová, která za několik měsíců zhubla sedm kilogramů a skončila s prášky na léčbu močového měchýře.

Podle odborníků může nadměrná produkce hormonu dopaminu a norepinefrinu vést k nespavosti. "To je ten důvod, proč mají lidé hodně energie, celý den se usmívají a dokáží mít sex celou noc," říká vedoucí oddělení lidských vzathů na Rutgersově univerzitě Helen Fisherová. Zvýšená hladina dopaminu způsobuje také nesoustředěnost a člověk poté musí myslet jen na milovanou osobu. "Až deset procent lidí se rodí se sníženou schopností dopaminových receptorů a vnímají život spíše černobíle. Když se zamilují, zvedne se jim hormonální hladina a vídí svět růžověji," tvrdí Fisherová.

Pokud vás na rande bolí na hrudi, nezoufejte. Zřejmě se nejedná o infarkt, ale o záchvat paniky. Podle výzkumu na Rutgersově univerzitě má až 75 procent lidí při zamilovanosti zvýšenou aktivitu v té části mozku, která je spojena se strachem a úzkostí.

Vysvětlit se dá také mravenčení a nevolnost. "Je to stejné jako, když je člověk před náročnou zkouškou," dodává Fisherová. Uvolněná látka norepinefin, dopamin a kortisol totiž odvádí krev z oblasti břicha, což poté způsobuje stav, při kterém máme "žaludek na vodě". 

Mnoho lidí také trápí sucho v ústech, záchvaty slabosti, při kterých se nemohou udržet na nohách, bušení srdce či výkyvy nálad. "Tyto pocity za nějakou dobu člověk ztratí. Nejpozději při narození potomka," uklidňuje Fisherová: "Kdo by staral o dítě, pokud by rodiče byli neustále pod vlivem zamilovaných hormonů?"