Boj s nemocí
Postižení po vakcíně na chřipku? Expert o emocích kolem očkování

Ministerstvo zdravotnictví vyzvalo občany k očkování proti chřipce. Hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta dodává, že rizikovou skupinou jsou zejména senioři, u nichž vakcinace podle něj sníží riziko úmrtí až o 80 procent. U zdravých jedinců pak prý zabrání onemocnění až v 90 procentech případů. Kritici očkování argumentují vážnými vedlejšími účinky především u malých dětí, které vedou k poškození imunity či mozku. Na otázky ohledně rizik očkování odpovídal on-line deníku TÝDEN.CZ předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.

Ministr zdravotnictví vyzval veřejnost k očkování proti chřipce. Zároveň se ale objevují názory týkající se škodlivosti očkování. Mám na mysli závažné nežádoucí účinky, které bývají dávány do souvislosti s očkováním jako poruchy imunitního a nervového systému, Guillain-Barrého syndrom (autoimunitní onemocnění periferní nervové soustavy projevující se paralýzou - pozn. red.) atd. Pak také například souvislost hliníku přidávaného do vakcín a výskytu autismu u dětí. Můžete tyto názory nějak vyvrátit? To jsou data, která by asi nebylo vhodné opomíjet.

To se neopomíjí, ale jen pro zajímavost, existují statistiky výskytu syndromu Guillain-Barré, který se objevuje v jednom případě z milionu, a u onemocnění chřipkovým virem se vyskytuje u čtyř až sedmi případů na 100 tisíc. Existuje samozřejmě skupina lidí, kteří se snaží dramaticky negovat očkování a za vším vidí hliník a autismus. Přímá vazba hliníku a autismu se doposud neprokázala.

Některé studie poukazují na to, že hliník poškozuje zejména u nejmenších dětí stejné oblasti mozku, které jsou zasaženy při autismu.

Osobně si myslím, že to pravda není, ale i kdyby byla - podotýkám, i kdyby byla - u nás se očkuje starší věková skupina. Ve světě se očkuje kategorie šest měsíců až tři roky, ale těchto případů je u nás žalostně málo. U nás se očkuje v době, kdy tohle vůbec nepřichází v úvahu. Co tvrdí kritici a co může být pravdou, že nevyzrálá hematoencefalická bariéra (bariéra oddělující vnitřní prostředí mozku od cévního systému, omezuje přenos některých látek mezi mozkem a krví, začíná se tvořit až kolem 6. měsíce věku a vývoj trvá v řádu let - pozn. red.) nedokáže zabránit tomu, že se hliník může uložit v pomocných buňkách v mozku. S tímto tvrzením souhlasím. Na druhou stranu nikdo neprokázal, jestli tento efekt vede k jakémukoliv klinickému dopadu, tedy jestli to zapříčiňuje autismus nebo ne. Pokud se podíváte na studie zemí jako je Dánsko a další severské země, tak tam se zpětně rozdělila populace na ty, kteří byli očkovaní, a ty, kteří očkovaní nebyli, a žádnou vazbu k autismu prostě nenašli.

Další argumenty hovořící proti očkování uvádí takzvané číslo NNT (number need to treat), které říká, kolik lidí je potřeba léčit, aby byl zachráněn jeden člověk. U očkování proti chřipce je toto číslo 80, což se kritikům nezdá nijak převratné.

To je možná trochu zavádějící v tom smyslu, že my když někoho léčíme, tak zpravidla léčíme cíleně jedince, který tu chorobu má. Když postupujeme preventivně, musíme chránit nějakou větší část populace, abychom zamezili tomu, že se v ní tato onemocnění vyskytnou. A z čeho vychází tato analýza, je, že v populaci ročně onemocní chřipkou zhruba jedna desetina osob. Jinými slovy musíme očkovat sto lidí, abychom těch deset pokryli. Ale my neočkujeme tu část, která je zdravá, čili věkovou kategorii od tří do 50 let. Když netrpí onemocněním, mají chřipku třeba jednou za deset let, tak ani očkování nedoporučujeme. Proč by se měli očkovat? Ale v momentě, kdy člověk má chřipku každý rok nebo ob rok, tak to je něco jiného. Nehledám 80 lidí, kteří nikdy chřipku neměli, ale 80 lidí, kteří ji mají jednou či dvakrát za dva roky. A pak jsou tato čísla úplně zcestná. To jsou teoretické konstrukce, které se snaží navodit dojem, že něco je úplně nesmyslně, ale myslím si, že v praxi to takto nefunguje.

Je pravda, že kmeny chřipky použité při výrobě vakcíny se mohou minout s těmi, které se potom objeví při chřipkové vlně?

To je pravda, ale děje se to velmi zřídka. Už v únoru tohoto roku se musí určit, jaká kombinace virů přijde. Některé se opakují, třeba vir H1N1 od roku 2009, H3N2 už byl loni (oba spadají do kategorie A - pozn. red.) a vir typu B je úplně nový. To znamená, že v naprosté většině případů se dokážeme trefit. Ale samozřejmě se může stát - já to skutečně nevylučuji a zpravidla se to dělo u té béčkové varianty - že se použila odlišná varianta než ta, která cirkulovala, a objevilo se více B chřipek. Ty jsou sice mírnější, ale populaci také zatěžují. To vedlo k tomu, že nyní se dělá kombinace ne tří virů ve vakcíně, ale čtyř. U nás ještě na tuto sezonu nejsou, ale ve Spojených státech už je mají. Ale to nikdo nemůže vyloučit, že i v průběhu sezony dojde k nějaké změně, při níž virus není úplně identický a pak by vakcína neměla takovou účinnost.

Existuje zároveň riziko, že když se člověk nechá očkovat proti jednomu kmenu chřipky, že se tím zvyšuje jeho náchylnost k jinému kmenu?

To není pravda. Když se necháte očkovat, tak váš imunitní systém může být jeden až dva dny oslaben. Nedoporučujeme fyzickou aktivitu. Ale z dlouhodobějšího hlediska, když už se s tím organismus vyrovnal, tak to, že mám protilátky proti jednomu typu viru a ne proti jinému, vůbec nic nemění na skutečnosti, že tím druhým můžu onemocnět. Ale určitě neonemocním hůř.

Narazila jsem na to v souvislosti s názorem, že v době pandemie prasečí chřipky byli lidé očkovaní proti sezonní chřipce vystavení většímu riziku onemocnění chřipkou pandemickou.

To je otázka cirkulace viru, člověk je mu hypoteticky víc vystaven. Ale to byla myslím studie z Kanady a nakonec se neukázala být tak úplně platná. Ale hovořilo se o tom, to je fakt.

Když by se přes to všechno člověk z rizikové skupiny, řekněme tedy senior nad 65 let, rozhodl, že se nenechá očkovat, co byste mu doporučil v rámci minimalizace rizika onemocnění a jak by měl chřipku pak případně léčit?

Co se týká dalších možností, příliš mnoho jich není. Přestože se popisuje celá řada léčitelských metod od česneku po nevím jaké vývary z jehličí, ale jejich účinnost je velmi, velmi mizivá. Pokud chcete nějakou prevenci, tak se otužovat. Ale když už dojde k onemocnění, jednoznačně doporučuji to vyležet. Postel, tekutiny, teplo. To je to, co by mělo zabírat. Žádná super speciální terapie prostě není. A i když budeme brát nějaká antivirotika, která jsou v těžších případech nezbytná, nedojde k tomu, že klinický stav by se rapidně zlepšil. Jen délka léčení se zkrátí o jeden až dva dny.

Někteří lékaři nedoporučují užívat při chřipce či obecně při teplotě přípravky s paracetamolem na její srážení, máme se jim tedy vyhnout?

Tohle je obecně pravda. Nemyslím si, že spousta reklamních preparátů, které si lidé masivně kupují, jsou tím "pravým ořechovým". Protože tím zastřu příznaky, ale onemocnění ve mně probíhá, budu ho dál šířit. Navíc mě může poškodit v tom, že nebudu v klidu ležet, ale virus může napadat srdeční sval a způsobovat celou řadu dalších problémů.

Takže když mám dva, tři dny teplotu 39,5, mám se zkusit obejít bez něčeho na sražení teploty, protože tělo si vyrobí takovou teplotu, jakou pro efektivní boj s nemocí potřebuje?

Když teplota přesáhne 39,5, tak to už nás skutečně zatěžuje a dětem vysoká teplota k 40 stupňům neprospívá. Obecně platí to, co říkáte, že vyšší teplota likviduje virus v organismu. Takže kdyby se nevyskytla nějaká další komplikace, je to pravda. Chceme nějaký kompromis a 38,5 až 39 je teplota, která je ještě snesitelná. Navíc ji jsou schopny efektivně srazit zábaly. Pokud to jde nahoru, tak zejména u dětí bych ji určitě tlumil i léky.