Rada pro hobíky
"Povolený doping"? Pivo jako ionťák nefunguje

Pokud se ve volném čase rádi hýbete, nebo se snažíte docílit nějakého sportovního úspěchu - a je jedno v jaké oblasti - tak zbystřete. Jedním způsobem, jak se zlepšit, je správně jíst a pít. To ovšem není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá, protože existuje spousta rad, které v reálném světě nefungují. On-line deník TÝDEN.CZ se zeptal odborníka přes sportovní výživu a stravu, profesora Libora Vítka, jak na to.

Nečekejte, že vás čeká lehká cesta. Starat se o sportovní jídelníček je totiž mnohdy těžší, než správně trénovat. Mohou za to podle Vítka naše návyky. Aby jídelníček nebo stanovený režim fungoval, musí se sestavovat dlouho dopředu a s rozmyslem. A neměly by se opomenout cíle, k nimž má přesně vést.

Den začíná snídaní

Někteří ranní stravu bojkotují, myslí si, že tělo jen využije kalorie uložené v tuku. Nebo jen nestíhají, důvodů může být spousta, ale zdravé to rozhodně není. Při pohybu to také nepomáhá. "Existují studie, že ti, kdo přeskakují snídaně, jsou tlustší," říká odborník přes sportovní výživu a stravu profesionálních sportovců Libor Vítek.

Obhajoba, že nesnídající do sebe nedostanou tolik kalorií, totiž pokulhává. "Oni to během dne doženou. Snídat se má hlavně proto, abyste měli dostatek energie po celý den, kdy budete aktivní. Abyste mohli danou činnost vykonávat. Když se přejíte večer, tak vám není energie k ničemu, nepotřebujete ji," vysvětluje základní princip. "Stačí ráno alespoň vypít acidofilní mléko nebo sníst mandarinku."

Ideální start

Ale jak tedy na to? Co posnídat, aby nám to dalo nejvíce energie? "Sportovec by měl mít stravu založenou na komplexních sacharidech, nesladkých cukrech. Cereální snídaně. Tu si ale nepředstavujte jako vločky, vločky, vločky... Dneska žijeme v době, kdy máme nepřeberné možnosti," doporučuje Vítek a jmenuje například kaše, různé müsli, cornflakes.

"Musí se to nakombinovat. Kompromisem je čtyřikrát do týdne zmíněná snídaně, pak to doplnit třeba o celozrnné pečivo se žervé, krémovým netučným sýrem. Může být i ovoce, pak jednou do týdne třeba vajíčka, víckrát je už ale nedoporučuji," vyjmenovává možnosti.

Jídlo během dne

Co se týče příloh, platí stejná pravidla. "Čím pestřejší strava, tím lépe. Japonská kuchyně, ta tradiční, říká, že ideálem je konzumovat třicet druhů potravin denně. Další den nejlépe dalších třicet potravin. Všichni máme tendenci tíhnout k určitému stereotypu. Přílohy - tam je strašně možností. Jen rýží je hodně druhů," nastiňuje princip ideálního stravování, ale současně varuje před nasycenými tuky. "Jsou k ničemu," upozorňuje na úskalí smažených pokrmů.

Naopak od knedlíků neodrazuje, existují podle něho daleko větší "zla". Spíše jde o to, co si k nim dáme. "Když se podíváte na složení knedlíků a bramborové kaše, tak zjistíte, že se příliš neliší. Problém je, že bramborovou kaši si dáte s filé, ale knedlík třeba se svíčkovou. To je ten problém," varuje Vítek a dodává, že by se mělo hlavně jíst pravidelně. "Pětkrát denně. Půst do zásad zdravé výživy nepatří."

Voda mnohdy nestačí

Hodně pijte, slyšíte od malička při jakémkoliv sportování. "Hlavně nečekejte na žízeň. Jsou na to jasná data, je to extrémně důležité. Vy se nepřepijete," podotýká k tomu Vítek. Ale jedním dechem dodává, že byste při zvláště zvýšené pohybové aktivitě měli raději sáhnout místo vody po iontovém, nejlépe hypotonickém nápoji. Osobně doporučuje jeho hypotonickou variantu. Ale všechno má svá úskalí.

"Spousta firem do ionťáků cpe věci, které tam jsou zbytečné. Dělají se třeba s kofeinem. Ale aby měl stimulační účinek, to byste předtím měli kofein na týden vysadit. Dáte si ho dneska, zítra a pozítří... a kofein nefunguje. Takový ionťák v žádném případě nedoporučuji. Totéž taurin a podobně," varuje odborník.

Osvědčené "povzbuzováky". Které opravdu pomohou?

Při závodech se často setkáváme s radami typu, že od křečí pomůže sůl, a to nejlépe v kombinaci s banánem. Tak tomu ale není. "Sůl jako taková vám křeče nezažene, zato banán je bohatý zdroj draslíku. Ten je stejně důležitý jako sodík obsažený v soli," podotýká Vítek.

Ani další "osvědčený" trik, který v nedávné minulosti zpopularizovali tenisté při Davis Cupu - kolu se solí - nedoporučuje. "Všechny sycené nápoje jsou špatně. Z oxidu uhličitého se vytváří kyselina uhličitá. Je to sice slabá kyselina, ale přesto je to kyselina. Tedy nežádoucí. Obsahuje kofein. Ten je sice fajn. Ale funguje, jak jsem říkal. To, že si dáte kolu a myslíte si, jaké bude mít psychostimulační účinky, je omyl," vyvrací i tuto metodu. Navíc působí močopudně a může dokonce vést k zažívacím obtížím v důsledku přítomného oxidu uhličitého i koncentrovaných cukrů.

Pivo, káva a další

Dalším mýtem je tvrzení, že nejlepším ionťákem je pivo. Pokud se podíváte na iontové složení piva a srovnáte s běžnými iontovými nápoji, zjistíte, že obsahuje prakticky jen draslík, ale žádný sodík, vápník nebo hořčík. Navíc, alkohol je velký zabiják fyzické výkonnosti. "Každý, kdo běhal, ví, co udělají dvě dvanáctky. S tím se nedá běhat, to se nalije do nohou. Pak to tělo zpracovává 24 hodin," varuje Vítek s tím, že alkohol by si sportovec měl dopřát maximálně během tréninkové přestávky.

Naopak o jiné "návykové" látce se profesor Vítek vyjádřil se zaujetím. Kofein, látka v minulosti na dopingové listině, dne ve vrcholovém sportu tolerovaná. Ale aby v těle kofein fungoval, je nutná "očista", což v praxi znamená odpustit si alespoň týden před výkonem jeho konzumaci například v podobě kávy. Jako maximální dávka se pro tyto účely uvádí až 300 miligramů kofeinu, což odpovídá třem až čtyřem silnějším kávám. Ne každý však takovou dávku toleruje Důrazně však také varuje, aby toto někdo praktikoval rovnou před závodem, aniž si to předtím vyzkoušel. Experiment by se mu totiž mohl ošklivě vymstít.