Přibývá pacientů ve specializovaných centrech, mají modernější léky

Více než 126 tisíc českých pacientů využívá centrovou léčbu, tedy léčbu nejmodernějšími léčivy ve specializovaných centrech. To je o 90 tisíc víc než v roce 2010. Každoročně se tak k léčbě dostane deset až 15 procent nových pacientů. Jsou to lidé, kteří často trpí neurologickými, oftalmologickými nebo onkologickými onemocněními. Využívat mohou až 295 léčiv, které jim prodlužují život, zkracují pobyt v nemocnici a státu šetří výdaje na sociálních dávkách.  

Vyplývá to z unikátní analýzy poradenské společnosti EY, kterou zpracovala na základě nejnovějších dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) pro projekt AIFP Inovace pro život II.

Náklady na jednotlivé pacienty léčené v centrech se postupně snižují. Přispívá k tomu růst objemu centrové léčby a generifikace léčiv, oproti roku 2010 jde o jedenáctiprocentní pokles, tedy 30 tisíc korun na jednoho pacienta. V roce 2022 se roční náklady na jednoho pacienta rovnaly 259 tisícům korun.

"Významnou roli zde hraje i fakt, že v této oblasti téměř nedochází k decentralizaci léčby. Jinými slovy, naprostá většina moderních léčiv je dlouhodobě předepisována výhradně ve specializovaných centrech, léky ani po letech nemohou předepisovat lékaři mimo tato centra. Uvolnění léčiv z center je poté v ČR spíše raritní výjimkou," říká David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

Největší počet pacientů - 24 tisíc - se ve specializovaných centrech v roce 2023 léčil s neurologickými nemocemi, například roztroušenou sklerózou, migrénou, Parkinsonovou nemocí nebo narkolepsií. Druhým největší počet zaujímá oftalmologie (onemocnění zraku) a třetí je onkologie solidních nádorů, jako jsou nádory prsu, prostaty, tlustého střeva a konečníku, kůže nebo plic. Centrová léčba se významně uplatňuje i v revmatologii, hematoonkologii a dalších oblastech.

Úspěšně se díky moderním lékům léčí roztroušená skleróza

Roztroušená skleróza (RS) je jedním z příkladů úspěšného využití centrové léčby. Toto chronické zánětlivé onemocnění postihuje míchu a mozek. Proč vzniká, nebylo zatím zcela objasněno. Onemocněním v Česku trpí více než 26,5 tisíc, jsou to hlavně ženy. Podle odhadů projektu Inovace pro život II se v roce 2040 počet pacientů téměř zdvojnásobí.

Úspěšnost léčby byla přitom v minulosti jen třicetiprocentní, většina pacientů se postupně stala invalidní a předčasně zemřela. První biologické léky dostali čeští pacienti na přelomu tisíciletí, výrazný posun pak přinesl rok 2008, kdy byla na český trh uvedena první monoklonální protilátka, která však byla hrazena pouze pacientům s přísně definovanou vysokou aktivitou nemoci. Nyní pomáhá včasné́ nasazení vhodných biologických léčiv a další opatření, která dokážou u většiny pacientů navodit dlouhodobý́ klidový́ stav bez příznaků onemocnění a zhoršení a minimalizovat délku hospitalizací.

"V současnosti máme řadu účinných léků, jež sice neumí nemoc vyléčit, ale u podstatné části pacientů ji umí léčit. Nicméně tyto léky fungují pouze tehdy, pokud se nasadí včas. Zde se situace v ČR za poslední dva roky zlepšila a díky úpravě úhradových kritérií můžeme řadu těchto léků (bohužel ještě ne všechny) používat hned po první klinické atace nemoci," vysvětluje profesorka Dana Horáková, odborná garantka registru ReMuS a zástupkyně vedoucí RS centra při 1. LF UK a VFN.

Do budoucna bude podle ní určitě snaha vytipovat pacienty ve vysokém riziku RS ještě před první atakou a zahájit léčbu už v tomto preklinickém období. Velkou výzvou pak podle profesorky Horákové zůstává i progresivní fáze nemoci, pro kterou zatím není účinná léčba, a hlavní strategií je proto léčba symptomatická. Moderních léků na roztroušenou sklerózu je oproti roku 2015 ve specializovaných centrech pro roztroušenou sklerózu až o 87 procent více.

Centrová léčba má také pozitivní dopad na práceschopnost pacientů s roztroušenou sklerózou. Až 57 procent pacientů na centrové léčbě nepobírá žádný příspěvek na péči a jen 35 procent z nich čerpá invalidní důchod třetího stupně, oproti pacientům bez centrové léčby, kde tento důchod čerpá až 68 procent pacientů. Dobře léčení pacienti tak můžou chodit do práce, být se svou rodinou, v nějaké míře i sportovat a vést plnohodnotný a mnohem delší život.