Onkologie
Rakovina prsu děsí. Je vyšší riziko důvodem k preventivní operaci?

Ani odstranění celého prsu ženě nezaručí, že se vyhne onkologické diagnóze. Riziko vzniku jiných typů choroby je u ní stále vysoké, obzvláště pokud v těle nosí genetické dispozice, které vznik nádorů podporují. I proto podle odborníků neznamená, že žena s většími genetickými předpoklady pro vznik rakoviny prsou, má automaticky podstoupit jejich preventivní odstranění.

Klíčové je, že čím dříve se rakovina v těle objeví, tím větší je naděje, že se pacientovi podaří přežít. Lékaři proto stále více akcentují důležitost preventivních vyšetření a snaží se vyhledávat osoby, u nichž je větší riziko problémů v porovnání se zbytkem populace. Americká herečka Angelina Jolie si dokonce v rámci prevence nechala obě ňadra odstranit. Má jistotu, že ji radikální řešení ochrání před zdravotními problémy?

Podle českých lékařů není preventivní odstranění prsou ani zdaleka vhodné pro všechny ženy s vyšším rizikem rakoviny, protože se jedná o velký zásah do těla, který může narušit jeho hormonální stav. Doporučení k preventivní operaci tak žena uslyší jen výjimečně. "Prsní žláza je vysoce riziková a vyskytují se v ní závažné změny, jako například atypické dysplazie parenchymu, karcinom neinvazivní a ohraničený, které by mohly ženu ohrožovat do budoucna," tvrdí odborníci z Masarykova onkologického ústavu. 

Poškozené geny

Stále častěji se ukazuje, že problémy s rakovinou prsu způsobuje poškozený gen BRCA1 a BRCA2, který si mohou ženy v rodině předávat. Lékaři se proto snaží odhalit nositelky genů, které jsou kvůli nim znevýhodněny oproti svým vrstevnicím. "Gen BRCA 1 a 2 má jen pár procent žen. A u nich děláme pravidelné prohlídky v kratších intervalech, abychom případnou bulku zachytili včas. Díky tomu jim zachraňujeme nebo výrazně prodlužujeme životy," vysvětlila TÝDNU spoluzakladatelka preventivního programu v Česku Miroslava Skovajsová.

To, že má žena vyšší riziko vzniku choroby, ale neznamená, že rakovinu skutečně dostane. Žádný lékař nedokáže v současnosti pacientce s jistotou říci, jak se bude její zdravotní stav vyvíjet v následujících letech. Podle lékařky Reginy Kutilové je informace o vyšším riziku pro ženy důležitá z toho důvodu, aby nepodceňovaly ultrazvukové a mammografické screeningy a samovyšetřování prsu pohmatem. Rozhodně to neznamená, že nositelka tohoto genu musí podstoupit chirurgický zákrok.

Preventivní odstraňování prsou se děje i v Česku. "Operace probíhají, ale jen velmi málo. Čísla se mohou pohybovat v desítkách," citují středeční Lidové noviny lékařku Alenu Bílkovou z Mamma centra Zelený pruh. "Jde o desítky žen ročně, většinou těch, které už mají děti," říká tatáž lékařka v MF Dnes. "Ty (ženy, pozn. red.), které mají v příbuzenstvu nemocné s rakovinou prsu či vaječníků, zejména pokud onemocněly před padesátkou, by měly projít genetickým vyšetřením. Existuje u nich vyšší pravděpodobnost, že onemocní taky, protože mohou být nositelkami mutace genů BRCA 1 a BRCA 2, která riziko nemoci zvyšuje až na několikanásobek," doplnila.

Fotogalerie:

OBRAZEM: Celebrity, které onemocněly rakovinou prsu

Nádor v ňadru patří mezi rakoviny, které se úzce pojí s hormonální situací v těle žen. Odstraněním prsu proto nemusí zaručovat prevenci dalších onkologických onemocnění typu rakoviny dělohy, vaječníků či děložního čípku. 

Čeští odborníci se shodují na tom, že ženy by neměly dělat rychlá a překotná rozhodnutí, ale více dbát na již zavedenou prevenci. "Pokud se rakovina prsu zachytí v prvním stádiu, žena má více než 90 procentní šanci, že se plně uzdraví," dodává Skovajsová. Podle Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity v Brně chodí v současnosti na pravidelný screening pouze polovina českých žen.

Preventivní odstranění prsu hradí podle MF Dnes například VZP jen tehdy, když to lékař doporučí. Rozhodně nikoliv jen na ženino přání. Podobně ani testy, které mají odhalit dědičnou zátěž v podobě genů BRCA 1 nebo BRCA 2, nehradí pojišťovny jen na přání ženy, ale až po rozhodnutí lékaře. "Pokud by si to žena přála a sama chtěla zaplatit i bez doporučení lékaře, je to možné, ale stojí to desítky tisíc korun," řekl MF Dnes Tomáš Zima z Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky. Například test typu Onkotype vyjde v Česku prý zhruba na 90 tisíc korun.