Výsledky průzkumu
Senioři v domovech jsou často ohroženi nevhodnými léky

Senioři v zařízeních sociální péče jsou ohroženi užíváním vysokého počtu léků i kombinacemi nevhodných léčiv vzhledem k jejich věku. Domovy seniorů se totiž potýkají s nedostatkem kapacity praktických lékařů a specialistů, kteří mohou zdravotní stav klientů pravidelně sledovat. Potvrzují to výsledky šetření neziskové organizace Ústav lékového průvodce a klinických farmaceutů Nemocnice Na Homolce.

Nezávislé šetření proběhlo v sedmi domovech pro seniory po celé ČR. Formou anonymních dotazníků se do něj zapojilo přes 850 klientů. Ve třech zařízeních následně proběhl tzv. audit, v rámci kterého vyhodnotil tým klinických farmaceutů farmakoterapii ze zdravotní dokumentace celkem 151 klientů.

"Výsledky zjištění ukazují, že senioři v domovech užívají v průměru šest až osm různých druhů léků na předpis denně. Jde o kritickou hranici, kdy by měli být klienti pravidelně sledováni lékařem z důvodů přehodnocení účelnosti a bezpečnosti podávané medikace. Praxe však ukazuje, že většina klientů se dostává ke konzultaci s praktickým lékařem až v okamžiku, kdy se objeví problém. Proaktivní přístup a pravidelná revize medikace není v podstatě z kapacitních důvodů možná," shrnuje vedoucí Oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Homolce Milada Halačová.

Klienty zařízení sociální péče jsou ve většině případů lidé starší osmdesáti let. Často jde o nemohoucí seniory, kteří trpí více nemocemi a potřebují péči různých specialistů jako je kardiolog, urolog, diabetolog nebo psychiatr. Až osmdesát procent z nich je při užívání léků zcela závislá na ošetřujícím personálu, a to vlivem snížených rozhodovacích schopností nebo demence.

"Nejčastěji jsme při studiu zdravotnické dokumentace klientů narazili na to, že lidé užívají léky nevhodné vzhledem k jejich věku či diagnóze, naopak chyběla léčiva s jasně prokázaným pozitivním vlivem na vývoj jejich nemoci či délku přežití nebo byly voleny nevhodné dávky léků, které následně způsobovaly rozvoj nežádoucích vedlejších účinků," doplnila Halačová.

"Jako kontrolní a regulační orgán v oblasti léčivých přípravků podporujeme aktivity, které přispívají k větší bezpečnosti a účelnosti užívání léků. Počet seniorů bude stále narůstat, navíc jde o velmi křehkou a zranitelnou skupinu, která potřebuje naši ochranu, a proto považujeme za důležité na situaci upozornit," řekl ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta.

Ústav lékového průvodce se chce při řešení problému inspirovat úspěšnými příklady v zahraničí. Jednou z možností je vytvořit speciální týmy odborníků, kteří budou konzultovat složitější pacientské případy. "V zahraničí pomáhají domovům pro seniory speciální týmy, ve kterých je vedle předepisujícího lékaře zapojen také geriatr a tzv. klinický farmaceut. Jde o odborníka, který úzce spolupracuje s ošetřujícím lékařem a sleduje celkovou medikaci pacienta, včetně možných nežádoucích účinků. Model s úspěchem funguje ve Velké Británii, něco podobného bychom proto chtěli zkusit také u nás, v první fázi třeba formou telefonické konzultace. Zájem o pilotní projekt potvrdilo už několik domovů," řekla ředitelka Ústavu lékového průvodce Ivana Plechatá.