Téma TÝDNE
Srdce, zabiják Čechů. Pirk radí, jak se vyhnout infarktu

Choroby srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Ročně kvůli nim zemře okolo padesáti tisíc lidí, zabíjejí více než autonehody nebo rakovina. Proč jsou naše srdce v tak špatné kondici? A máme v blízké době naději na zlepšení?

Infarkt myokardu, nemoci srdečního svalu, problémy s chlopněmi, ateroskleróza, arytmie, vrozené vady... "Kardiovaskulární choroby jsou u nás původci zhruba padesáti procent úmrtí," uvedl v rozhovoru pro časopis TÝDEN přední český kardiochirurg Jan Pirk, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). V celosvětovém srovnání patříme podle něho v tomto ohledu mezi špičku. "Bohužel," posteskne si.

Přestože medicína i věda jdou stále kupředu a farmaceutický průmysl chrlí nové léky, problémy se srdcem nadále zůstávají jedním z největších zdravotních strašáků. Podle špičkového kardiochirurga si za to do jisté míry můžeme sami. Kouření, neléčení vysokého krevního tlaku, nezdravá výživa, nedostatek pohybu.

"Léčba kardiovaskulárních chorob je komplexní a vždycky začíná zdravým životním stylem," upřesňuje Pirk a dodává, že už malé děti by měly být zvyklé vybrat si při pohledu na jablko a sladkost raději ovoce. Jenže i kdybychom začali nyní důsledně dodržovat prevenci, na poklesu úmrtnosti se to podle něho promítne nejdříve za 15 až 20 let. "Dnes ale dokážeme pomoci lidem s daleko větším postižením než dříve a věk operovaných pacientů stoupá, což je dobrá zpráva," říká.

Záhadné vady

Horší je to naopak se srdečními vadami. V Česku trápí okolo deseti tisíc dětí a mladistvých a na pětadvacet tisíc dospělých. Vědci i lékaři stále hledají jejich příčiny. Část z nich vzniká v průběhu života jako následek zánětu srdečního svalu, chlopní nebo věnčitých cév, většina je však stále zahalena tajemstvím. Podle určitých teorií za ně mohou různé infekce matky v době těhotenství, jiné názory zase přikládají váhu působení některých chemických látek.

Jisté je, že každý rok se jenom v Česku narodí šest set dětí se srdeční vadou, v celosvětovém měřítku jde o šest až deset dětí na tisíc novorozenců. "Jedna třetina jsou vady kritické, které je potřeba řešit například chirurgicky nebo jinými způsoby," říká lékařka Hana Jičínská z Centra prenatální diagnostiky v Brně. Vedoucí lékař centra Pavel Vlašín dodává, že srdeční vady tvoří přibližně třetinu ze všech vrozených vad plodů.

Kardiochirurg Pirk přitom upozorňuje, že dětí s těžkými vadami se v minulosti rodilo významně méně. Přisuzuje to zejména tehdejšímu propracovanému systému prenatální kontroly, který představoval světový unikát.