Varování
U některých antibiotik hrozí kromě rezistence i potíže pacientů

U části širokospektrálních antibiotik hrozí kromě rezistence bakterií i potíže pacientů. Objevují se zřídka, ale mohou být i vážné. Odborníci proto chtějí užívání těchto léků zvaných fluorochinolony omezit, uvedla na tiskové konferenci Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. Češi ročně spotřebují kolem 15 milionů balení antibiotik, v EU patří spíš k průměru.

U fluorochinolonů je ale odolnost bakterií k léčivu téměř padesátiprocentní. Tato antibiotika se používají v nemocnicích na vážné infekce, předepisují je ale i praktičtí lékaři. "Řešení této nepříznivé situace spočívá ve změně zacházení s antibiotiky. Kromě jiného omezením jejich nadužívání a podáváním pouze na základě laboratorně ověřené účinnosti," uvedl Otakar Nyč z Ústavu lékařské mikrobiologie 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Motole.

Omezit tato léčiva chce i Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který měl v na starosti jejich posouzení pro celou EU. Podle Evy Jirsové z oddělení farmakovigilance SÚKL se prokázaly závažné vedlejší účinky, které se sice objevují velmi vzácně, ale mohou být trvalé.

V hlášeních nežádoucích účinků se objevily závažné problémy s pohybovým aparátem nebo nervovým systémem. Často šlo o prasklou Achillovu šlachu. Také v Česku už jich bylo podle Jirsové pět či šest. Hlášeno je obecně jen asi jedno až pět procent nežádoucích účinků.

SÚKL proto napíše všem lékařům dopis, ve kterém doporučí užívání fluorochinolonů jen na závažné infekce, jako je břišní tyfus, mor nebo infekce kostí a kloubů, kde není jiná možnost. "U středně závažných infekcí by se měly předepisovat jenom, pokud pacient nemůže dostat jinou, bezpečnější léčbu," dodala Jirsová. Jsou to například záněty močových cest, chronická bronchitida nebo záněty dutin. Pro mírné infekce, jako jsou laringitidy nebo bronchitidy, by se neměly používat vůbec.

Podle Michala Prokeše, člena Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu, mohou navíc tato antibiotika nevhodně reagovat s některými léky, jako je warfarin na šetření krve, tizanidin, zolpidem nebo nesteriodní antirevmatika a některá antiarytmika.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je takzvaná antibiotická rezistence globální hrozbou. Nadměrné užívání antibiotik totiž vede k vývoji odolných bakterií, na které antibiotika neúčinkují. V EU kvůli ní podle odhadů ročně zemře kolem 25 tisíc lidí. Náklady na léčbu těchto odolných nemocí jsou 1,5 miliardy eur za rok.