U poloviny lidí, kterým lékaři odhalili nádor při screeningu rakoviny plic, šlo o operovatelný karcinom v časném stadiu

U poloviny lidí, kterým lékaři odhalili nádor při screeningu rakoviny plic, šlo o operovatelný karcinom v časném stadiu. Ukazují to data z prvních 21 měsíců fungování programu včasného záchytu tohoto typu rakoviny, která dnes lékaři novinářům představili na tiskové konferenci k Světovému dni rakoviny plic. Každý rok jí v Česku onemocní asi 6600 osob a 5400 na ni zemře, nejvíc případů souvisí s kouřením.

"Šestašedesát procent těchto nemocných má své onemocnění v pokročilé fázi. Pětileté přežití má jen jedenáct procent těchto nemocných," uvedla předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Ivana Čierná Peterová.

Screeningový program pro odhalení rizika rakoviny plic, který začal v roce 2022, je určený současným nebo bývalým kuřákům ve věku 55 až 74 let. Zároveň by mělo jít o osoby, které kouřily po 20 let 20 cigaret denně nebo deset let 40 cigaret za den. Zda mají lidé zvýšené riziko, si mohou spočítat také v Kalkulačce kouření na webu Masarykova onkologického ústavu.

Dosud zpracovaná data má odborná společnost do září 2023. Praktičtí lékaři do té doby oslovili více než 21.000 lidí, k plicnímu specialistovi dorazila necelá polovina a na speciální vyšetření plic počítačovým tomografem (CT) třetina. Rizikových nálezů bylo 211, ve 42 procentech šlo o rakovinu, uvedli odborníci na tiskové konferenci.

Podle Peterové může tak velký pokles počtu lidí mezi jednotlivými kroky souviset s tím, že jde o data ze začátku pilotního programu, který byl zahájený v lednu 2022. Praktickým lékařům řeklo, že se chce zapojit asi 48 procent. Další návštěvy a vyšetření podle ní do registru přibývají postupně. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) dnes v tiskové zprávě uvedla, že z jejích klientů lékaři do konce prvního čtvrtletí 2024 lékaři oslovili téměř 18.500, zapojily se dva ze tří a zachyceno u nich bylo 235 nádorů.

Lékaři ale upozorňují, že na některá vyšetření, která mají rakovinu potvrdit nebo vyvrátit, lidé někdy dlouho čekají. Při bronchoskopii se odebere vzorek tkáně z plic, který se pak vyšetří v laboratoři. Získání výsledků trvá průměrně dva až tři týdny. "Když je vzorek malý nebo není dobře odebraný, musí pacient na bronchoskopii znovu a proces se opět natahuje," vysvětlil přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie Fakultní nemocnice Plzeň Martin Svatoň.

Několik center v ČR testuje novou metodu včasné diagnostiky, kterou připravil Národní ústav pro výzkum rakoviny ve spolupráci s Ústavem molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc. Stávající screening doplňuje o vyšetření vydechovaného vzduchu. "Proces odběru je jednoduchý, stačí pouze deset minut zvolna a přirozeně dýchat do odběrové sady, v níž se sráží vlhkost z dechu a mění se na tekutinu. Po odeslání do laboratoře je v něm možno hledat molekulární známky plicní rakoviny," popsal v tiskové zprávě jeden ze spoluřešitelů studie Petr Džubák.

Další krok, tedy nízkodávkové CT, mohou pacienti podstoupit na 31 specializovaných pracovištích. Týdny se čeká i na operace. Podle anonymizovaných dat zdravotních pojišťoven, která dnes plicní lékaři představili novinářům, 58 procent pacientů s rakovinou plic čeká na operaci šest týdnů od první bronchoskopie, na radioterapii stejně dlouho 64 procent a na zahájení farmakologické léčby 47 procent.

Největší zpoždění ale podle odborníků způsobuje to, že rakovina plic nebolí a pacienti o ní dlouho neví. Čím dříve se přitom nádor najde, tím větší je šance na jeho vyléčení. Podle VZP se u ní loni s nádory plic a dýchacího ústrojí léčilo 16.616 klientů, náklady na jejich léčbu přesáhly 2,1 miliardy korun. Celkově má veřejné zdravotní pojištění k dispozici zhruba 500 miliard korun.