Úzkost v ženských žilách: Tichý nepřítel korporátního světa

Moderní doba přináší ženám nebývalé možnosti profesní seberealizace. Od asistentky, přes analytičku, až po střední či vrcholový management. Kariérní žebříčky již dávno neslouží jen mužům, úspěch je reálný a dosažitelný pro kohokoliv, kdo si za ním jde. Avšak dynamika a nároky firemních prostředí, která jsou z principu postavena na mužských hodnotách, si na ženách často vybírají pod povrchem skrytou daň.

Mezi problémy, které ženy v psychoterapii často řeší, patří úzkost. Ta je typická jako faktor zajišťující přežití kořisti. Ztuhnout a stát se neviditelnou, aby se jí hrozba vyhnula, nebo dát se na úprk. Jde o první varování, že něco není v našem okolí v pořádku a cítíme se ohroženi. 

Příznaky úzkosti se u každé ženy liší a mezi nejčastější patří například: nervozita, neklid, podrážděnost, obtíže se soustředěním a zapamatováním, nadměrné starosti a strachy z budoucnosti, poruchy spánku a spánková deprivace. Mezi tělesné symptomy můžeme jmenovat povrchové dýchání, bušení srdce, pocení, třes a svalové napětí. Ženy také mohou pochybovat o vlastní hodnotě a narušují tím tak zdravou sebedůvěru a schopnost více se prosadit ve vnějším světě.

Ve všech věkových kategoriích a profesních zařazeních, je úzkost na vzestupu a čísla jsou alarmující. Dle Národního ústavu duševního zdraví má s psychikou potíže 30 % lidí z celkové populace. Toto procento představuje ty, kdo již aktivně vyhledali odbornou péči! Vzhledem k postupnému vkrádání se stresu do našich životů je reálné číslo daleko vyšší. A zároveň jsou zde ti, kteří se k psychickým obtížím bojí přiznat kvůli možné diskriminaci či dehonestaci.

S úzkostí samozřejmě bojují v různých podobách i muži a současně ženy vzhledem k vyšší citlivosti (empatii) jsou k úzkostem přirozeně náchylnější. Existuje mnoho faktorů, které přispívají k vyšší míře úzkosti u žen. Jde například o sociální tlaky na to, aby byly perfektní matky, manželky a také dosahovaly profesních úspěchů. Také v korporátním světě se stále setkávají s diskriminací a stereotypy, které jim brání v kariérním růstu a zvyšují jejich stres. Ženy i nadále nesou větší část zodpovědnosti za domácnost a péči o děti, i když pracují na plný úvazek. To vede k nedostatku volného času, cítí se nedoceněné ze strany partnerů a vede to k pocitu emočního vyčerpání, které úzkost dále prohlubuje. 

Jak si pomoci? 5 tipů pro zdravou psychohygienu

1. Otevřeně mluvte o svém problému: Základem je uvědomit si, jaké emoce právě prožíváte, přesně je popsat a definovat, jaká potřeba má být skrze tyto emoce uspokojena. Co doopravdy potřebujete a jakým způsobem lze tyto potřeby naplnit v reálném světě. Pokud jste již hodně emocemi zahlceni a své potřeby už nedokážete sami definovat, je na místě vše konzultovat například s psychoterapeutem, který vás celým procesem bezpečně provede. Pokud už ani na to nemáte sílu, je naprosto v pořádku navštívit lékaře a pro základní stabilizaci užívat krátkodobě vhodnou medikaci. Existují i volně dostupné rostlinné léky, například z levandule lékařské. Ta napomáhá ke zklidnění ustarané mysli lidem již od nepaměti. Právě z ní pochází patentovaný esenciální olej, jenž je účinnou složkou Lavekanu (léčivý přípravek s obsahem levandulové silice k vnitřnímu užití). Není návykový, nezpůsobuje únavu a ospalost a k zakoupení je v lékárně bez lékařského předpisu.

2. Stanovte si realistické cíle: Nepřetěžujte se a nesnažte se dosáhnout všeho najednou. Raději si stanovte menší, dosažitelné cíle a oslavujte každý svůj, i dílčí, úspěch. Nicméně je dobré si uvědomit, že pokud vás stanovené cíle stresují, pravděpodobně nevěříte v jejich dosažení nebo vůbec nejsou vaše, nerezonují s vámi. To se pak snažíte pravděpodobně naplnit cizí potřebu. Může pomoci, když si velké cíle napíšete na papír a pravdivě si odpovíte na otázku, kdo tyto cíle stanovil a co dobrého vám přinesou, až se naplní.

3. Naučte se říkat "ne": Nebojte se diskutovat o úkolech, které vám nedávají smysl. Pokud něčemu nerozumíme, chybí logicky i motivace cíle plnit a pak se dostavuje frustrace. Práce nám musí dávat smysl, jinak se minimálně 8 hodin denně trápíme a úzkost začne klepat na dveře. Do práce chodíme proto, abychom se realizovali a svou prací přinášeli užitek ostatním. Položte si otázku: "Chci tuto práci v této firmě dělat dalších 10 let?” Pokud ne, co potřebujete jinak, abyste tam mohli zůstat? Mnohdy se stačí jen zeptat, a věci se dají do pohybu správným směrem.

4. Dopřejte si dostatek odpočinku a relaxace: Pravidelně cvičte, dopřávejte si dostatek spánku a věnujte se aktivitám, které vás baví a nabíjejí energií. Většinou si tyto aktivity necháváme až "na pak” a mnohdy se k nim nedostaneme dlouhé měsíce, ba dokonce i roky. Kolik z vás má ve svém kalendáři kromě pracovních úkolů zanesenu i pravidelnou relaxaci, cvičení, čas s přáteli? Je to stejně důležité a je dobré si to do kalendáře dávat. Co nevidíme v kalendáři, to zpravidla neděláme. 

5. Vyhledejte odbornou pomoc: Pokud se vám nedaří zvládat úzkost sami, neváhejte vyhledat pomoc psychoterapeuta či lékaře. Je to běžná služba stejně jako kadeřník a není třeba se za to stydět. I když máte skvělé přátele, někdy nedokážou při sebelepší vůli pomoci, protože psychické zdraví není jejich obor. 

Je důležité si uvědomit, že nejste samy. Existuje mnoho způsobů, jak s tímto problémem bojovat. Nebojte se požádat o pomoc a nenechte se úzkostí ovládat v běžném životě. Není to ostuda. Za chřipku se také nestydíte.