Dr. Sova 2.0
VIDEO: Robotický chirurg překonal člověka
06.05.2016 15:44 Původní zpráva
Chirurgický stroj dokázal sešít prasečí střevo lépe než člověk. Trvalo mu to delší dobu, jeho stehy byly ale pevnější a pravidelnější než lidské. Pracoval samostatně. Překonal i robotický nástroj ovládaný lidským chirurgem.
Nový operační robot dokáže sám sešívat měkké tkáně. Robotická chirurgie existuje už dlouho. Stroje jsou přesnější a ve specializovaných úkolech obratnější než lidé. Robotické nástroje, jejichž pohyb ovládá lékař, jsou už celkem běžné. Nezávislí roboti, kteří pracují sami, i když samozřejmě pod lékařským dohledem, se ale zatím používají většinou jen při práci s tvrdými tkáněmi, jako jsou kosti. Práce s měkkými tkáněmi je pro stroje daleko těžší. Jsou pružné a neustále se pohybují. Nový robot jménem STAR, vyvíjený ve washingtonském institutu Sheikha Zayeda, si s nimi ale poradí.
STAR je zkratka. Znamená Smart Tissue Autonomous Robot, chytrý tkáňový autonomní robot. Úkolem stroje je pomáhat lékařům s šitím, což je jeden z nejčastějších chirurgických výkonů vůbec.
Výsledky zkoušek robota popisuje studie, která vyšla ve vědeckém Science Translational Medicine. Testy probíhaly jako soutěž.
Člověk šije rychleji
Vedle STAR se jí zúčastnili také lidský chirurg pracující tradičními metodami a lidský chirurg vybavený přesným robotickým nástrojem Da Vinci. Ten se používá k minimálně invazivním operacím uvnitř lidského těla skrz malé řezy a je plně ovládaný člověkem. V soutěži byly dvě disciplíny. Sešití neživé prasečí tkáně a propojení dvou oddělených kusů střeva v těle živého prasete (tzv. anastomóza).
"Vybrali jsme anastomózu, protože je to komplexní výkon na měkké tkáni, který se ve Spojených státech provádí každý rok víc než milionkrát," vysvětlil jeden z autorů studie Peter Kim. Výsledky šití se srovnávaly podle několika kritérií.
Byly mezi nimi například vzdálenost mezi jednotlivými stehy, počet chyb, kvůli nimž bylo potřeba během operace vytáhnout jehlu z tkáně, a tak podobně. Robot STAR byl lepší než lidský chirurg i lidský chirurg vybavený robotickým nástrojem. Pracoval ale pomalu. Ruční sešití střeva trvalo osm minut, robotovi zabralo pětatřicet. STAR je zatím pořád ještě prototyp.
Infračervené smysly
Konstruktéři robota tvrdí, že by se mohl dostat do praxe během dvou let. Než to udělají, chtěli by ještě zmenšit některé jeho součástky. Plánují také vylepšit elektronické oči, kterými se STAR orientuje v ráně. Robot vidí věci, jež zrak lidského chirurga nezaregistruje. Prohlíží si ránu v takzvaném blízkém infračerveném záření. Lidské oko vnímá elektromagnetické záření o vlnové délce přibližně mezi 390 a 700 nanometry. Infračervené záření má vlnovou délku nad 700 nanometrů.
Jako blízké infračervené záření se většinou označuje pásmo přibližně od 750 do 1400 nanometrů. V této oblasti pracují třeba přístroje na noční vidění. Robot má také speciální kamerový systém, který mu umožňuje vidět ve třech rozměrech. Navíc neustále měří mechanické napětí tkáně. Počítač, který robota řídí, tomu pak přizpůsobuje plán operace. STAR nenahradí lidského chirurga. Pod jeho dohledem však dokáže léčbu hodně vylepšit.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.